Aktuality

Podle vládních podkladů, podle kterých má dnes vláda rozhodnout o modelu financování nového jaderného reaktoru v Dukovanech, má stavba přijít na nejméně 230 miliard korun. Tedy výrazně více, než doposud opakovaně uváděl ministr Karel Havlíček, tedy 140-160 miliard korun [1].   Kromě v této chvíli „návratné finanční výpomoci“, kterou Babišova vláda hodlá poskytnout na stavbu firmě ČEZ, připravilo Ministerstvo průmyslu návrh zákona, kterým má poskytnout garantovanou výkupní cenu elektřiny z nového bloku na nejméně 30 let [2]. Tu zaplatí české domácnosti a firmy v ceně za elektřinu. ČEZ má navíc právo předat celý projekt státu v okamžiku, kdyby se některé parametry dohodnuté ve smlouvách mezi vládou a firmou ČEZ změnily. Konkrétní podmínky, kterými nás vláda zaváže, se dozvíme až po dnešním podepsání smluv, které byly doposud také drženy v utajení.

Francouzský Účetní dvůr, který provádí audity veřejných i soukromých institucí, zveřejnil odhad růstu nákladů na výstavbu rozestavěného reaktoru EPR v elektrárně Flamanville. Celkové náklady se mají podle odhadu dostat na částku 19,1 miliard eur (cca 500 miliard korun). Bez započtení finančních nákladů  má jít o 14,9 miliard eur (takzvané overnight costs, v přepočtu cca 390 miliard Kč). Při posledním navýšení nákladů v říjnu 2019 přitom společnost EDF jako investor stavby odhadovala overnight costs na úrovni 12,4 miliard eur. Účetní dvůr odhaduje, že výrobní náklady elektřiny se budou po spuštění reaktoru pohybovat v rozmezí 110 až 120 eur za megawatthodinu.

Zpravodajům britského serveru VICE.com se díky zákonu o právu na informace podařilo získat zápis a prezentace ze setkání představitelů jaderného dozoru (Office for Nuclear Regulation – ONR) s akademickými experty na dopady globální změny klimatu. Hlavním tématem setkání byla zvýšená pravděpodobnost výskytu extrémních klimatických jevů a jejich vliv na jadernou bezpečnost. Vzhledem k tomu, že rozestavěná jaderná elektrárna Hinkley Point C má projektovanou životnost na šedesát let, je třeba počítat s jejím provozem i v době, kdy bude průměrná teplota oproti dnešku významně vyšší a projevy klimatické změny častější a intenzivnější.

Lucemburská vláda odmítá belgické plány na stavbu konečného úložiště jaderných odpadů na hranici s Lucemburskem. „Přeshraniční rizika nejsou dosud známa,“ řekla ministryně životního prostředí Lucemburska Carole Dieschbourg v úterý novinářům. „Bylo by nezodpovědné a neakceptovatelné rozhodovat o takových projektech, aniž by se vědělo, jaké dlouhodobé důsledky to bude mít na zdraví našich obyvatel a také na stav spodních vod,“ řekla tato zelená politička.

Platforma proti hlubinnému úložišti se na shromáždění svých členů v Chanovicích 24. června shodla na pokračování svých aktivit i po oznámeném výběru čtyř preferovaných lokalit a to za podpory starostů a zástupců spolků i z těch míst, které mají být zařazeny mezi záložní.  I nadále bude usilovat o změnu vládního přístupu tak, aby jediným řešením problému jaderných odpadů nebylo konečné hlubinné úložiště v roce 2065,  a také aby obce i veřejnost měly zákony dostatečně garantované možnosti hájit své oprávněné zájmy při rozhodování právě o úložišti.

Dodržení aktuálního termínu spuštění prvního bloku jaderné elektrárny Vogtle v americkém státě Georgia, který byl stanoven na listopad 2021, je velmi nepravděpodobné. Uvedl to Don Grace víceprezident pro technické záležitosti Vogtle Monitoring Group v hlášení pro Výbor veřejné služby. Výbor pro veřejné služby (Public Service Commission - PSC) státu Georgia plní funkci regulátora trhu, a rozhoduje o tom, jak si investor výstavby může promítnout své náklady do ceny elektřiny. Podle Dona Grace hrozí rovněž další prodražení projektu. Zástupci investora z firmy Georgia Power naopak věří, že současný harmonogram i rozpočet bude dodržen.