Aktuality

Francouzský Účetní dvůr, který provádí audity veřejných i soukromých institucí, zveřejnil odhad růstu nákladů na výstavbu rozestavěného reaktoru EPR v elektrárně Flamanville. Celkové náklady se mají podle odhadu dostat na částku 19,1 miliard eur (cca 500 miliard korun). Bez započtení finančních nákladů  má jít o 14,9 miliard eur (takzvané overnight costs, v přepočtu cca 390 miliard Kč). Při posledním navýšení nákladů v říjnu 2019 přitom společnost EDF jako investor stavby odhadovala overnight costs na úrovni 12,4 miliard eur. Účetní dvůr odhaduje, že výrobní náklady elektřiny se budou po spuštění reaktoru pohybovat v rozmezí 110 až 120 eur za megawatthodinu.

Zpravodajům britského serveru VICE.com se díky zákonu o právu na informace podařilo získat zápis a prezentace ze setkání představitelů jaderného dozoru (Office for Nuclear Regulation – ONR) s akademickými experty na dopady globální změny klimatu. Hlavním tématem setkání byla zvýšená pravděpodobnost výskytu extrémních klimatických jevů a jejich vliv na jadernou bezpečnost. Vzhledem k tomu, že rozestavěná jaderná elektrárna Hinkley Point C má projektovanou životnost na šedesát let, je třeba počítat s jejím provozem i v době, kdy bude průměrná teplota oproti dnešku významně vyšší a projevy klimatické změny častější a intenzivnější.

Lucemburská vláda odmítá belgické plány na stavbu konečného úložiště jaderných odpadů na hranici s Lucemburskem. „Přeshraniční rizika nejsou dosud známa,“ řekla ministryně životního prostředí Lucemburska Carole Dieschbourg v úterý novinářům. „Bylo by nezodpovědné a neakceptovatelné rozhodovat o takových projektech, aniž by se vědělo, jaké dlouhodobé důsledky to bude mít na zdraví našich obyvatel a také na stav spodních vod,“ řekla tato zelená politička.

Platforma proti hlubinnému úložišti se na shromáždění svých členů v Chanovicích 24. června shodla na pokračování svých aktivit i po oznámeném výběru čtyř preferovaných lokalit a to za podpory starostů a zástupců spolků i z těch míst, které mají být zařazeny mezi záložní.  I nadále bude usilovat o změnu vládního přístupu tak, aby jediným řešením problému jaderných odpadů nebylo konečné hlubinné úložiště v roce 2065,  a také aby obce i veřejnost měly zákony dostatečně garantované možnosti hájit své oprávněné zájmy při rozhodování právě o úložišti.

Dodržení aktuálního termínu spuštění prvního bloku jaderné elektrárny Vogtle v americkém státě Georgia, který byl stanoven na listopad 2021, je velmi nepravděpodobné. Uvedl to Don Grace víceprezident pro technické záležitosti Vogtle Monitoring Group v hlášení pro Výbor veřejné služby. Výbor pro veřejné služby (Public Service Commission - PSC) státu Georgia plní funkci regulátora trhu, a rozhoduje o tom, jak si investor výstavby může promítnout své náklady do ceny elektřiny. Podle Dona Grace hrozí rovněž další prodražení projektu. Zástupci investora z firmy Georgia Power naopak věří, že současný harmonogram i rozpočet bude dodržen.

Připomínky, které uplatnily jednotlivé vládní rezorty k návrhu Ministerstva průmyslu na zákon, kterým se vytváří podpora nových jaderných reaktorů, dávají za pravdu kritice ekologických organizací.  Hlavním principem zákona jsou na nejméně 30 let garantované výkupní ceny pro elektřinu z jaderných reaktorů, které se následně rozpočítají do účtů za elektřinu všem jejím odběratelům.  Návrh je však v řadě ohledů příliš vágní, neobsahuje žádné reálné ekonomické propočty, kolik by taková podpora jaderných reaktorů mohla stát, žádný maximální limit, o kolik se bude moci navýšit platba za elektřinu a protože všechny významné parametry nechává na smlouvách mezi investorem (aktuálně ČEZ) a vládou, představuje tak bianko šek s neomezeným čerpáním.