V české debatě o vysokých nákladech na výstavbu jaderných reaktorů a neustálém protahování (především evropských a amerických) projektů se nezřídka vyskytuje názor, že jednou z příčin je zpřísnění pravidel po havárii v japonské Fukušimě. Například v článku Hospodářských novin z 12. června s názvem „Evropa je pro energii z jádra zakletá. Postavit české bloky včas a za rozumnou cenu by byl unikát“ je uvedeno, že mezi důvody pro zdražování jaderných projektů uvádí téměř všichni experti vývoj po fukušimské havárii.
Marie Slámová vyrostla u jaderné elektrárny Dukovany, letos promovala na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Za téma své diplomové práce si zvolila problematiku vyhledávání místa pro hlubinné úložiště, kde analyzovala situaci na nově přidaných lokalitách u jaderných elektráren. Tedy Janoch (u Temelína) a Na Skalním (u Dukovan), jak je pojmenovala Správa úložišť. A právě na získané poznatky se ptal zpravodaj Jaderný odpad.
Obhájci jaderné energetiky by nás rádi přesvědčili, že příběh Černobylu je vlastně o Sovětském svazu. Nedovolme jim, abychom si z nejhorší jaderné havárie v dějinách vzali tak malé ponaučení. Píše Josef Patočka ve svém příspěvku v Deníku Referendum.
I díky tlaku obcí ohrožených stavbou úložiště došlo na počátku letošního roku k několika významným krokům. Na rok 2020 byl odložen výběr lokalit pro další etapu průzkumů a padl příslib, že výběru budou moci být přítomni zástupci obcí. Byl vyměněn ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů a tato instituce otevřela trezory, ve kterých skrývala studie s výsledky provedených geologických a dalších prací. Na řadu zásadních kroků však obce ještě čekají. Shrnujeme je v obsahu zpravodaje JADERNÝ ODPAD 1/2019, který vyšel na konci června.
Vláda má rozhodnout, že nadále se má nový reaktor v Dukovanech připravovat pouze ve variantě, kdy investorem má být ČEZ a vláda mu pomocí smlouvy garantuje ochranu před ekonomickou nenávratností projektu a dalšími riziky. Dodnes ale nebyly zveřejněny žádné analýzy, ve kterých by byly spočteny ekonomické dopady jednotlivých investorských modelů stavby nových reaktorů do veřejných rozpočtů a na spotřebitele elektřiny. Zato o čtyřnásobné navýšení nákladů státu na přípravu jaderného reaktoru v Dukovanech a jmenování svého vlastního expertního týmu nyní žádá vládu její zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl. Tyto požadavky jdou nad rámec usnesení Stálého výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů z 27. března 2019, který má spolu s návrhem pro vládu Calla k dispozici.
Několik ekologických organizací a jednotlivců podalo stížnost Výboru pro plnění Aarhuské úmluvy OSN na nekalé praktiky při schvalování výstavby jaderné elektrárny Paks II v Maďarsku. Stěžovatelé z pěti členských zemí EU viní maďarskou vládu z porušení svých mezinárodních povinností při přeshraničním posuzování vlivů plánované výstavby jaderné elektrárny na životní prostředí (EIA), čímž se vláda dopustila přestupku vůči mezinárodnímu právu.
