Několik ekologických organizací a jednotlivců podalo stížnost Výboru pro plnění Aarhuské úmluvy OSN na nekalé praktiky při schvalování výstavby jaderné elektrárny Paks II v Maďarsku. Stěžovatelé z pěti členských zemí EU viní maďarskou vládu z porušení svých mezinárodních povinností při přeshraničním posuzování vlivů plánované výstavby jaderné elektrárny na životní prostředí (EIA), čímž se vláda dopustila přestupku vůči mezinárodnímu právu.
Francouzský jaderný dozor ASN podle očekávání trvá na předělání svarů potrubí sekundárního okruhu reaktoru Flamanville před jeho spuštěním. Respektuje tak doporučení svého technického oddělení (IRSN), které se týká i obtížně přístupných svarů v místech průchodu potrubí kontejnmentem. Podle předsedy jaderného dozoru odhaduje EDF dobu opravy svarů do konce 2022. Odhady nárůstu nákladů na výstavbu EDF aktuálně zpracovává.
Evropská komise zveřejnila hodnocení klimaticko-energetických plánů, jejichž návrhy odeslaly členské země do Bruselu na přelomu roku. Tyto plány mají zajistit splnění evropských klimaticko-energetických cílů k roku 2030. Jde v nich o snižování emisí skleníkových plynů, zvyšování energetické účinnosti a podílu obnovitelných zdrojů energie.
Samosprávy a obyvatelé obcí, u nichž stát hledá místo pro uložení vysokoradioaktivních odpadů, se dosud zásadních změn nedočkaly. Tak dnes v Dolní Cerekvi zhodnotilo členské shromáždění Platformy proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 47 obcí a spolků, první čtyři měsíce po výměně ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) a odkladu výběru lokalit. Pozitivně však vnímají, že došlo k uklidnění vyhrocené situace mezi obcemi a státní správou a byly zpřístupněny nesmyslně utajované zprávy s výsledky doposud provedených geologických a dalších prací.
Jaderné elektrárny vyrábějí elektřinu s významně nižšími emisemi oxidu uhličitého než fosilní zdroje, ale mají řadu jiných problémů. Požadavek na rychlé a stabilní řešení jaderná cesta neplní. Na papíře vypadá koncept náhrady fosilních paliv jadernou energií pro řadu lidí svůdně. V obou případech jde o centralizované zdroje velkého výkonu, které nejsou závislé na počasí a u jaderných reaktorů odpadají emise skleníkových plynů. V čem je tedy problém?
Poslanci parlamentu v Kyrgyzstánu schválili moratorium o zákazu těžby a průzkumu uranových ložisek v zemi. Aktuálně připravují zákon, který moratorium uvede do praxe. Zákaz těžby a průzkumu by měl trvat několik desetiletí a má se vztahovat i na další radioaktivní suroviny, například thorium. Schválení moratoria bylo výsledkem dlouhodobého tlaku veřejnosti, důvodem je prevence negativních dopadů na lidské zdraví a životní prostředí. Zařízení na zpracování těžebních odpadů z minulých let zůstanou v provozu.
