Od havárie v jaderné elektrárně Černobyl uplyne 26. dubna již 33 let. Z pohledu dopadů na životní prostředí jde o jednu z nejhorších průmyslových katastrof historie, patrně nejvážnější po havárii chemičky v indickém Bhopálu. Rozměr černobylské katastrofy vynikne ve srovnání s druhou významnou jadernou havárií v japonské Fukušimě z roku 2011. Jakkoli roztavení aktivní zóny ve třech fukušimských reaktorech rozhodně nelze brát na lehkou váhu, ve srovnání s Černobylem jsou dopady nehody výrazně menší.
V sobotu 27. dubna vyrazí obyvatelé obcí, kteří se cítí ohroženi vládním projektem konečného podzemního hlubinného úložiště vysoce radioaktivních odpadů, na akce celostátního Dne proti úložišti. Obce i spolky v rámci dne pořádají pochody, cyklojízdy, maraton, sázení stromů, koncert, besedu, promítání a další aktivity, během nichž chtějí připomenout, že výběr místa pro úložiště až doposud probíhal bez ohledu na ně. Již pátý ročník zaštiťuje Platforma proti hlubinnému úložišti sdružující 47 členů - 32 obcí a měst a 15 spolků, které chtějí změnit přístup státních úřadů k problému i k nim samotným.
Dalším rokem pokračuje snaha představitelů a obyvatel obcí a měst, u nichž státní Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) hledá místo pro vyhořelé jaderné palivo a další vysoce radioaktivní odpady, odvrátit toto ohrožení pro své domovy a budoucnost mnoha dalších generací. V sobotu 27. dubna 2019 se proto na osmi lokalitách v České republice uskuteční pátý ročník Dne proti úložišti. V jeho průběhu obce i spolky uspořádají pochody, cyklojízdy, maraton, sázení stromů, koncert, besedu, promítání a další akce. Den proti úložišti opět zaštiťuje Platforma proti hlubinnému úložišti, která sdružuje již 47 členů - 32 obcí a měst a 15 spolků.
Podle doporučení technického oddělení francouzského jaderného dozoru (IRSN) by EDF měla předělat i obtížně přístupné svary na potrubí sekundárního okruhu. Konečné rozhodnutí bude na vedení jaderného dozoru (ASN), které ovšem ve většině případů doporučení IRSN respektuje. Stejné doporučení dostal ASN od skupiny nezávislých expertů. Naopak EDF se nadále snaží jaderný dozor přesvědčit o tom, že svary jsou vyhovující.
Informace o zhruba tříměsíčním odkladu spuštění třetího bloku jaderné elektrárny Mochovce, kterou v tomto týdnu přinesl deník Pravda, se dala očekávat. Druhé čtvrtletí roku 2019, kdy měl být reaktor podle posledních odhadů spuštěn, již začalo a všechny potřebné kroky dosud nebyly provedeny. Odklad o tři měsíce není vzhledem k původně plánovanému termínu (při zahájení prací na dostavbě elektrárny v roce 2008 byl termín dokončení třetího bloku stanoven na rok 2012) úplně zásadní. Zajímavé však bude, zda se potvrdí další prodražení projektu, deník Pravda ve zmiňovaném článku píše o celkové částce 5,6 miliard eur.
Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) potvrzuje, že lokalita Kraví hora u uranových dolů v Rožné není vhodná pro vybudování hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva [1]. Úřad to uvádí ve své výroční zprávě za rok 2018, kterou schválila vláda. SÚJB se v ní také kriticky vyjadřuje k úrovni Studií zadávacích bezpečnostních zpráv všech devíti kandidátních lokalit, které připravila Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO).
