Aktuality

Poslanci parlamentu v Kyrgyzstánu schválili moratorium o zákazu těžby a průzkumu uranových ložisek v zemi. Aktuálně připravují zákon, který moratorium uvede do praxe. Zákaz těžby a průzkumu by měl trvat několik desetiletí a má se vztahovat i na další radioaktivní suroviny, například thorium. Schválení moratoria bylo výsledkem dlouhodobého tlaku veřejnosti, důvodem je prevence negativních dopadů na lidské zdraví a životní prostředí. Zařízení na zpracování těžebních odpadů z minulých let zůstanou v provozu.

V zákonodárném sboru amerického státu Ohio je projednáván návrh zákona, který by zajistil možnost dotovat provoz stávajících jaderných reaktorů a uhelných bloků. Stejná legislativní úprava by zrušila současné ustanovení, které umožňuje energetickým firmám započítat do ceny příplatek na rozvoj obnovitelných zdrojů. Tento nástroj byl zaveden před deseti lety, aby zajistil plnění cílů státu v oblasti obnovitelných zdrojů.

Platforma proti hlubinnému úložišti sdružující 47 členů měst, obcí i spolků požádala předsedu vlády Andreje Babiše o vysvětlení jeho slov o mezinárodním úložišti vysoce radioaktivních odpadů [1]. V otevřeném dopise vyjádřila vážné znepokojení nad možností, že by pod jejich obcemi mohl skončit i zahraniční odpad a zmínila, že nyní platná legislativa ukládání jaderného odpadu z jiných zemí v České republice nepovoluje.  Platforma také premiérovi připomněla, že doposud chybí mnoho let slibovaný zákon, který má řešit posílení pozice dotčených obcí při vyhledávání úložiště, a přesto stále pokračují geologické práce [2].

Firma Exelon Generation, která provozuje jadernou elektrárnu Three Mile Island v americkém státě Pennsylvania, oznámila ukončení provozu bloku číslo 1 na září letošního roku. Rozhodnutí by mohlo změnit pouze rozhodnutí zákonodárců státu Pennsylvania o poskytnutí dotace výrobcům jaderné energie ve výši 500 milionů dolarů. Exelon již v minulosti zdůvodnil uzavření elektrárny tím, že její provoz je ztrátový. Povolení k provozu vyprší až za patnáct let.

Obce a spolky sdružené v Platformě proti hlubinnému úložišti jsou zděšené, že by pod jejich domovy měl skončit vysoce nebezpečný odpad nejen z Dukovan a z Temelína, ale i ze zahraničních jaderných elektráren. Jak prozradil slovenský premiér Peter Pellegrini, domluvil se se svým českým protějškem Andrejem Babišem, že by projekt hlubinného úložiště mohly obě země řešit společně. Vzhledem ke spěchu českých úřadů, které stále trvají na výběru finální lokality do roku 2025 [1], je reálné riziko, že to bude Česká republika, kde bude mezinárodní úložiště umístěno. A vedle Slovenska jsou tu i další země, které by se rády zbavily svého vyhořelého jaderného paliva a nemají řešení.

Od havárie v jaderné elektrárně Černobyl uplyne 26. dubna již 33 let. Z pohledu dopadů na životní prostředí jde o jednu z nejhorších průmyslových katastrof historie, patrně nejvážnější po havárii chemičky v indickém Bhopálu. Rozměr černobylské katastrofy vynikne ve srovnání s druhou významnou jadernou havárií v japonské Fukušimě z roku 2011. Jakkoli roztavení aktivní zóny ve třech fukušimských reaktorech rozhodně nelze brát na lehkou váhu, ve srovnání s Černobylem jsou dopady nehody výrazně menší.