Při revizi jaderné elektrárny Grohnde v Dolním Sasku u Hammelnu dochází k stále vetšímu množství defektů. Nejprve byla objevena škoda na generátoru, poté cizí předmět v jaderné části reaktoru. Nyní byly z elektrárny nahlášeny nalezené zničené pružiny na přívodu chladící vody. Tamní ministr životního prostředí Stefan Wenzel je v pozoru.
Finská energetická společnost Teollisuuden Voima, která staví reaktor Olkiluoto 3, se v důsledku jeho problémů s rostoucí cenou a délkou výstavby rozhodla odložit další fázi projektu – výstavbu reaktoru Olkiluoto 4. Vedení společnosti oznámilo, že požádá o prodloužení lhůty pro předložení stavebního povolení do roku 2020, přičemž původní termín byl 2015.
Když na podzim v roce 2012 seznamovali představitelé Ústavu jaderných paliv (ÚJP) Praha a.s. bystřické zastupitele se svým záměrem vybudovat v Bystřici nad Pernštejnem nový závod, nabyla většina lidí dojem, že jde o výrobu radiofarmak jako v jeho domovském závodě v Praze-Zbraslavi. Mnozí až do nedávna netušili, že závod má sloužit především na výrobu jaderného paliva pro jadernou energetiku a slévání ochuzeného uranu též pro vojenský průmysl.
Velké firmy mají rády velké zákazníky. Platí to o bankách, mobilních operátorech i energetických koncernech. Domácnost s minimální spotřebou zaplatí za kilowatthodinu podstatně víc, než ta, která nechá měřidla náležitě „protáčet“. Něco se ale začíná měnit. V Německu hned dva energetičtí giganti – RWE a E.ON – oznámili, že zásadně mění svou obchodní strategii.
Ministerstvo průmyslu uvažuje o otevření nového uranového dolu na Českomoravské vrchovině u Brzkova a Polné. Proto Calla - Sdružení pro záchranu prostředí, Strana zelených Vysočina a Antikvariát Jihlava uspořádaly 27. května v Jihlavě besedu "Těžba uranu na Vysočině?". Co všechno souvisí s těžbou uranu? Jak se případně místní obyvatelé mohou bránit? O problematice dopadů na životní prostředí i o možnostech místních obyvatel se bránit přijeli besedovat Josef Jadrný z Našeho Podještědí a Hana Gabrielová za Callu.
Dánská energetická agentura, kterou řídí ministerstvo energetiky a klimatu, zveřejnila v polovině května 2014 čtyři scénáře možného přechodu Dánska na úplné zásobování země obnovitelnými zdroji. Všechny scénáře jsou kalkulovány tak, aby Dánsko dosáhlo nezávislosti na fosilních palivech ve výrobě elektřiny a tepla do roku 2035, do roku 2050 se pak mají bez fosilních paliv obejít i doprava a průmysl.
