Evropská komise zveřejnila dokument, v němž shrnuje svoje výhrady proti podpoře, kterou britská vláda nabídla společnosti EdF, aby zlepšila ekonomické ukazatele investice do výstavby nových reaktorů v jaderné elektrárně Hinkley Point. Zveřejnění dokumentu je dalším krokem v šetření, jehož výsledkem bude posouzení, zda je britský dotační mechanismus v souladu s pravidly evropského trhu s elektřinou. Britská vláda má možnost na výhrady Komise reagovat, ovšem v zásadních bodech si lze jen obtížně představit, že Komise změní názor.
V prvním lednovém týdnu došlo v americké jaderné elektrárně Indian Point v blízkosti New Yorku k automatickému odstavení jednoho z reaktorů kvůli poruše ventilu přiváděcího potrubí vody do parogenerátoru. V důsledku byl omezen průtok vody potrubím a došlo k poklesu její hladiny v parogenerátoru. Podle provozovatele, kterým je společnost Entergy, nebyla ohrožena bezpečnost obyvatel ani personálu a výměna poškozené součásti nepotrvá déle než několik dní.
V úterý 14. ledna podepsali maďarský premiér Viktor Orbán a ruský prezident Vladimir Putin smlouvu o dodávce dvou nových reaktorů pro jadernou elektrárnu Paks nedaleko Budapešti. Cena dvou reaktorů, každého o výkonu 1200 MW, je odhadována v součtu na 12 miliard eur (330 miliard korun). Reaktory má postavit ruská státní společnost Rosatom, jejíž ředitel Sergej Kirjenko uvedl, že ruská strana je ochotna poskytnout Maďarsku půjčku ve výši 10 miliard eur. Podrobnosti nabídky včetně výše úroku nebyly zveřejněny.
Miloš Zeman by měl vyměnit poradce, který mu připravil podklady pro dnešní mediální vystoupení k těžbě uranu v Jáchymově. Nejde jen o nesmyslné tvrzení o desetinásobné ceně uranu oproti roku 2000, ale i o ignorování miliardových investic, které by do těžby musel vložit stát, ačkoliv musí hradit ještě desítky miliard korun na sanace škod za těžbu uranu v minulosti. Nepřekvapí „opomenutí“ vážných dopadů na životní prostředí, které s sebou uranový průmysl nese.
Celkem 75 námořníků americké letadlové lodi Ronald Reagan, která krátce po tsunami v roce 2011 přivezla pomoc postiženému japonskému obyvatelstvu, požaduje po společnosti Tepco náhradu za újmu na zdraví způsobenou havárií jaderné elektrárny Fukušima Daiiči. Členové posádky totiž po třech letech trpí nemocemi, jejichž příčinou může být vystavení radioaktivnímu záření.
Poslední vydání zpravodaje "Jaderný odpad? Děkujeme, nechceme!" reaguje na aktuální situaci – probíhající řízení o stanovení průzkumných území pro úložiště ve všech lokalitách. Dokonce i na Kraví hoře na Žďársku, kde se občanským sdružením podařilo již vydané rozhodnutí o průzkumném území zvrátit. Postup státu je tak tečkou za desetiletým přerušením, během nějž nebyli zodpovědní ministři, zejména průmyslu a obchodu, ochotni přehodnotit koncept vyhledávání úložiště a související nevyhovující legislativu.
