Třináct pracovníků noční směny v podzemním skladu jaderného odpadu z vojenského programu USA v Novém Mexiku bylo zasaženo únikem radioaktivních materiálů. Dopady na jejich zdraví bude možné vyhodnotit až po delším lékařském pozorování. Mluvčí ministerstva energetiky uvedl, že pracovníci skladu patrně vdechli částice plutonia a americia, což by znamenalo značné zdravotní riziko.
Poslanci evropského parlamentu nedávno odhlasovali požadavek, aby členské státy unie získávaly do roku 2030 alespoň 30% vyráběné energie z obnovitelných zdrojů. Nemají sice v tomto zákonodárnou pravomoc, rádi by však viděli, aby se vlády ke splnění uvedeného cíle zavázaly dobrovolně.
Návrh postupu hledání hlubinného úložiště jaderného odpadu, se kterým přišla začátkem roku britská vláda, vyvolal vlnu nesouhlasných reakcí. Hlavním bodem sporu je návrh, aby k umístění úložiště stačila dohoda vlády s místní samosprávou ve vybrané obci. Podle návrhu by nebylo třeba souhlasu zástupců širšího regionu, v britském případě hrabství. Navržená úprava pravidel vyvolává podezření, že byla přijata s konkrétním cílem – vyhnout se nesouhlasu rady hrabství Cumbria s výstavbou úložiště v blízkosti jaderného komplexu Sellafield.
Společnost Areva dnes oznámila, že neprodlouží pracovní smlouvu padesáti expertům, kteří pracují na stavbě reaktoru EPR ve finské jaderné elektrárně Olkiluoto. Podle informací z médií nebudou prodlužovány smlouvy ani pracovníkům, kterým vyprší v březnu. To prakticky znamená, že práce na stavbě budou zastaveny. Novinářům se podařilo získat informaci, že za stávající situace lze spuštění elektrárny očekávat mezi lety 2018 a 2020. A to jen za předpokladu, že se Areva a TVO (Teollisuuden Voima, investor výstavby) dohodnou, kdo pokryje náklady na dostavbu. Aktuálně se oba subjekty soudí o miliardy eur.
Společnost Westinghouse se rozhodla ukončit vývoj reaktorů malého výkonu, do kterého v uplynulých deseti letech investovala několik milionů dolarů. Generální ředitel Westinghouse Danny Roderick uvedl, že firma chce soustředit svoje kapacity na dodávky reaktorů AP1000, které se aktuálně stavějí v Číně a Spojených státech. Se stejným reaktorem se Westinghouse přihlásil do tendru na výstavbu dvou nových bloků v Temelíně.
Od ničivého zemětřesení v Japonsku a následné havárie v jaderné elektrárně Fukušima uplynuly takřka tři roky, svět už dávno žije jinými problémy a některé vlády světa dál sní svůj sen o jaderné energetice coby nejspolehlivějším a nejekologičtějším zdroji elektřiny. Následky fukušimské havárie se ale ukazují jako stále vážnější a jejich konečný rozměr nelze odhadnout.
