Od ničivého zemětřesení v Japonsku a následné havárie v jaderné elektrárně Fukušima uplynuly takřka tři roky, svět už dávno žije jinými problémy a některé vlády světa dál sní svůj sen o jaderné energetice coby nejspolehlivějším a nejekologičtějším zdroji elektřiny. Následky fukušimské havárie se ale ukazují jako stále vážnější a jejich konečný rozměr nelze odhadnout.
Společnost Teollisuuden Voima (TVO), která je investorem výstavby jaderné elektrárny Olkiluoto ve Finsku, oproti očekávání nezveřejní v únoru nový odhad termínu zahájení provozu. Podle vyjádření zástupců TVO nedostala společnost od generálního dodavatele, konsorcia Areva-Siemens, aktualizovaný plán jednotlivých kroků, které mají vést k dokončení projektu. Právě na upřesnění přehledu opatření, která mají vyřešit problematické body a jsou v kompetenci dodavatelů, závisí nový plán dokončení a spuštění elektrárny.
Ekologické organizace Calla a Občanská iniciativa pro ochranu životního prostředí upozorňují, že projekt nových reaktorů v Temelíně za cenu převyšující 300 miliard korun bude mít citelné negativní dopady na veřejné rozpočty či spotřebitele elektřiny. A jak ukazují aktuální bilance elektřiny, nebude výkon nových reaktorů ještě dlouho vůbec potřebný. Obě sdružení tak souhlasí s návrhem Miloše Zemana na zrušení probíhajícího tendru, ale na rozdíl od něj jsou přesvědčeny, že již žádný nový není nutné zahajovat.
Rozpočtový výbor britského parlamentu po projednání zprávy o postupu likvidace jaderného komplexu v Sellafieldu nešetřil silnými slovy. Dosavadní výsledky poslanci označili za chabé a pozastavili se rovněž na opětovnými odklady termínů dokončení jednotlivých částí likvidace. Hlavním předmětem zájmu poslanců ovšem byla závratná výše nákladů, na kterou se celý projekt vyšplhal – podle posledního odhadu půjde o 70 miliard liber (při aktuálním kurzu 2,3 bilionu korun).
Smlouvu mezi francouzskou firmou Areva a státem Niger o podmínkách těžby uranu v dolech na severu země, která měla být uzavřena do konce roku 2013, se stále nepodařilo dohodnout. Zástupci Nigeru, čtvrtého nejvýznamnějšího vývozce uranu a zároveň jedné z nejchudších zemí světa, jsou přesvědčeni, že podíl státu na výnosech dolů by měl být výrazně vyšší než podle smlouvy, jejíž platnost vypršela v prosinci 2013.
Evropská komise zveřejnila dokument, v němž shrnuje svoje výhrady proti podpoře, kterou britská vláda nabídla společnosti EdF, aby zlepšila ekonomické ukazatele investice do výstavby nových reaktorů v jaderné elektrárně Hinkley Point. Zveřejnění dokumentu je dalším krokem v šetření, jehož výsledkem bude posouzení, zda je britský dotační mechanismus v souladu s pravidly evropského trhu s elektřinou. Britská vláda má možnost na výhrady Komise reagovat, ovšem v zásadních bodech si lze jen obtížně představit, že Komise změní názor.
