Rada města Rapid City v Jižní Dakotě se spojila se zástupci kmene Siouxů v úsilí zabránit novému projektu chemické těžby uranu. Starosta města Sam Kooiker se k těžebnímu projektu staví kriticky zejména proto, že těžební společnost hodlá využívat podzemní vodu (při spotřebě 750 litrů za minutu) ze stejných zdrojů, které zásobují Rapid City pitnou vodou. Ze stejného důvodu se městská rada vyslovila jednomyslně proti projektu.
Energetická transformace spolkové země Šlesvicko – Holštýnsko je daří velmi dobře. Nejsevernější německá spolková země bude v tomto roce početně pokrývat celou svou spotřebu elektrické energie pouze ze slunce, větru a jiných obnovitelných zdrojů a zůstává tak mezi ostatními spolkovými zeměmi na vedoucí pozici německé energetické revoluce.
Nedávné oznámení společnosti ČEZ o zrušení mezinárodního tendru na výstavbu dvou nových reaktorů v jaderné elektrárně Temelín je součástí širšího trendu. V posledních dvaceti letech byly v různých zemích zvažovány četné projekty na nové jaderné reaktory, přičemž řada z nich zůstala jen na výkresech a další byly zrušeny po několika letech výstavby.
Výstavba čtvrté jaderné elektrárny na ostrově Tchaj-wan byla na konci dubna vládním rozhodnutím zastavena. Vláda tak reagovala na masové protesty veřejnosti v hlavním městě Taipei, během nichž požadovaly desetitisíce účastníků ukončení využívání jaderné energie na Tchaj-wanu. Mluvčí vládnoucí strany Kuomintang uvedl, že první reaktor elektrárny bude zapečetěn po provedení bezpečnostních opatření, výstavba druhého bude zastavena okamžitě.
Pokles ceny zemního plynu a stagnace poptávky po elektřině zapříčiní, že v průběhu současné dekády budou ve Spojených státech definitivně uzavřeny jaderné elektrárny o celkovém výkonu 10800 MW, což představuje zhruba desetinu jejich současného instalovaného výkonu. Vyplývá to z údajů, které na konci dubna zveřejnila vládní agentura EIA (Energy Information Administration).
Nádrže plné radioaktivních kalů v nejstarší části sellafieldského komplexu určeného pro výzkum jaderných technologií a přepracování vyhořelého paliva dobře ilustrují problém britského jaderného odpadu. Dlouhou řadu let výzkumníci a energetici pracující na britském vojenském i civilním jaderném programu odkládali vyhořelé palivo a další odpad do bazénů a cisteren, jejichž životnost je dnes u konce. V důsledku jejich bezstarostného počínání se Sellafield stal z pohledu dekontaminace jedním z nejproblematičtějším míst na světě.
