Vítáme, že společnost ČEZ zrušila tendr na nové dva reaktory v lokalitě Temelín. Stalo se tak bezprostředně poté, co vláda odmítla její plán připravovaný s ministerstvem průmyslu pustit žilou spotřebitelům elektřiny cestou garantovaných cen elektřiny. Upozorňujeme ale, že úvahy o jiném modelu výstavby nového jaderného zdroje za nejméně 300 miliard korun přímo v režii státu nejsou řešením. Jestliže se investiční náklady nemohou v rozumném časovém horizontu vrátit, znamená to jen přenesení dlouhodobé finanční zátěže na účet daňových poplatníků.
Pod tímto názvem zveřejnily 23. 3. 2014 německé noviny Frankfurter Allgemeine Zeitung materiál o tom, jak probíhá a co obnáší demontáž jaderné elektrárny Obrigheim, odstavené v roce 2005. Dříve či později bude nutné stejný problém řešit u všech jaderných elektráren, včetně Temelína a Dukovan. Německá zkušenost naznačuje, co nás čeká a kolik to bude stát. Přinášíme úplný překlad článku.
Společnost EDF v loňském roce na pět měsíců odstavila reaktor v britské jaderné elektrárně Dungeness, aby posílila opatření proti jeho možnému zaplavení. Reaktor byl mimo provoz po dobu budování nové zábrany proti příbojovým vlnám, jejímž cílem je zamezit v případě extrémního počasí podobné havárii, k jaké došlo v roce 2011 po zemětřesení a tsunami v japonské Fukušimě.
Belgická firma Electrabel oznámila, že vzhledem k nepředpokládaným výsledkům testů materiálu tlakových nádob opětovně odstaví reaktory Doel 3 a Tihange 2. Tyto dva reaktory byly odstaveny v létě 2012 poté, co bylo v jejich tlakových nádobách detekováno velké množství trhlin. Belgický jaderný dozor souhlasil v červnu 2013 s obnovením provozu za podmínky, že budou provedeny další testy.
Francouzská energetická společnost EDF, která má podle dohody s britskou vládou postavit dva reaktory EPR v jaderné elektrárně Hinkley Point, odložila definitivní rozhodnutí o investici do výstavby. V říjnu 2013 po vyřešení sporných bodů se zástupci britské vlády oznámilo vedení EDF, že o zakázce za 16 miliard liber rozhodne s konečnou platností do letošního července. Podle aktuálních informací bylo rozhodnutí odloženo do podzimu.
Již existující studie ukazují možné odstoupení Evropy od využití jádra do roku 2035. Podle scénáře s názvem „Energy [R]evolution“ by evropské státy v roce 2030 potřebovaly ještě 78 TWh elektřiny z jaderných elektráren, což by odpovídalo 2,2 % celoevropské spotřeby elektřiny. Nyní se autoři Gustav Resch, Lukas Liebmann, Michael Lamprecht, Reinhard Haas (Technische Universität Wien / Energy Economics Group) a Fabian Pause a Markus Kahles (Stiftung Umweltenergierecht) této otázce věnovali blíže a zjišťovali, zda by bylo celoevropské odstoupení od využití jádra možné ještě dříve.
