Energetická transformace spolkové země Šlesvicko – Holštýnsko je daří velmi dobře. Nejsevernější německá spolková země bude v tomto roce početně pokrývat celou svou spotřebu elektrické energie pouze ze slunce, větru a jiných obnovitelných zdrojů a zůstává tak mezi ostatními spolkovými zeměmi na vedoucí pozici německé energetické revoluce.
Nedávné oznámení společnosti ČEZ o zrušení mezinárodního tendru na výstavbu dvou nových reaktorů v jaderné elektrárně Temelín je součástí širšího trendu. V posledních dvaceti letech byly v různých zemích zvažovány četné projekty na nové jaderné reaktory, přičemž řada z nich zůstala jen na výkresech a další byly zrušeny po několika letech výstavby.
Výstavba čtvrté jaderné elektrárny na ostrově Tchaj-wan byla na konci dubna vládním rozhodnutím zastavena. Vláda tak reagovala na masové protesty veřejnosti v hlavním městě Taipei, během nichž požadovaly desetitisíce účastníků ukončení využívání jaderné energie na Tchaj-wanu. Mluvčí vládnoucí strany Kuomintang uvedl, že první reaktor elektrárny bude zapečetěn po provedení bezpečnostních opatření, výstavba druhého bude zastavena okamžitě.
Pokles ceny zemního plynu a stagnace poptávky po elektřině zapříčiní, že v průběhu současné dekády budou ve Spojených státech definitivně uzavřeny jaderné elektrárny o celkovém výkonu 10800 MW, což představuje zhruba desetinu jejich současného instalovaného výkonu. Vyplývá to z údajů, které na konci dubna zveřejnila vládní agentura EIA (Energy Information Administration).
Nádrže plné radioaktivních kalů v nejstarší části sellafieldského komplexu určeného pro výzkum jaderných technologií a přepracování vyhořelého paliva dobře ilustrují problém britského jaderného odpadu. Dlouhou řadu let výzkumníci a energetici pracující na britském vojenském i civilním jaderném programu odkládali vyhořelé palivo a další odpad do bazénů a cisteren, jejichž životnost je dnes u konce. V důsledku jejich bezstarostného počínání se Sellafield stal z pohledu dekontaminace jedním z nejproblematičtějším míst na světě.
Tendr na nové temelínské reaktory dle předpokladů skončil, protože ČEZ nezískal příslib veřejné finanční podpory. Je to dnes běžný případ. Jaderná energetika ve světě vyklízí své dřívější pozice, počet reaktorů i jejich globální výkon klesají. Na otevřeném energetickém trhu nemají nové jaderné elektrárny šanci proti jiným zdrojům. Limity jaderné energetiky jsou dány zejména růstem investičních nákladů, potřebou zvyšování bezpečnosti, tlakem na vyšší odpovědnost za jadernou škodu i alternativami přinášejícími stále levnější elektřinu.
