Aktuality

Belgická firma Electrabel  oznámila, že vzhledem k nepředpokládaným výsledkům testů materiálu tlakových nádob opětovně odstaví reaktory Doel 3 a Tihange 2. Tyto dva reaktory byly odstaveny v létě 2012 poté, co bylo v jejich tlakových nádobách detekováno velké množství trhlin. Belgický jaderný dozor souhlasil v červnu 2013 s obnovením provozu za podmínky, že budou provedeny další testy.

Francouzská energetická společnost EDF, která má podle dohody s britskou vládou postavit dva reaktory EPR v jaderné elektrárně Hinkley Point, odložila definitivní rozhodnutí o investici do výstavby. V říjnu 2013 po vyřešení sporných bodů se zástupci britské vlády oznámilo vedení EDF, že o zakázce za 16 miliard liber rozhodne s konečnou platností do letošního července. Podle aktuálních informací bylo rozhodnutí odloženo do podzimu.

Již existující studie ukazují možné odstoupení Evropy od využití jádra do roku 2035. Podle scénáře s názvem „Energy [R]evolution“ by evropské státy v roce 2030 potřebovaly ještě 78 TWh elektřiny z jaderných elektráren, což by odpovídalo 2,2 % celoevropské spotřeby elektřiny. Nyní se autoři Gustav Resch, Lukas Liebmann, Michael Lamprecht, Reinhard Haas (Technische Universität Wien / Energy Economics Group)  a Fabian Pause a Markus Kahles (Stiftung Umweltenergierecht) této otázce věnovali blíže a zjišťovali, zda by bylo celoevropské odstoupení od využití jádra možné ještě dříve.

Třináct pracovníků noční směny v podzemním skladu jaderného odpadu z vojenského programu USA v Novém Mexiku bylo zasaženo únikem radioaktivních materiálů. Dopady na jejich zdraví bude možné vyhodnotit až po delším lékařském pozorování. Mluvčí ministerstva energetiky uvedl, že pracovníci skladu patrně vdechli částice plutonia a americia, což by znamenalo značné zdravotní riziko.

Poslanci evropského parlamentu nedávno odhlasovali požadavek, aby členské státy unie získávaly do roku 2030 alespoň 30% vyráběné energie z obnovitelných zdrojů. Nemají sice v tomto zákonodárnou pravomoc, rádi by však viděli, aby se vlády ke splnění uvedeného cíle zavázaly dobrovolně.

Návrh postupu hledání hlubinného úložiště jaderného odpadu, se kterým přišla začátkem roku britská vláda, vyvolal vlnu nesouhlasných reakcí. Hlavním bodem sporu je návrh, aby k umístění úložiště stačila dohoda vlády s místní samosprávou ve vybrané obci. Podle návrhu by nebylo třeba souhlasu zástupců širšího regionu, v britském případě hrabství. Navržená úprava pravidel vyvolává podezření, že byla přijata s konkrétním cílem – vyhnout se nesouhlasu rady hrabství Cumbria s výstavbou úložiště v blízkosti jaderného komplexu Sellafield.