Ekologické organizace Calla a Občanská iniciativa pro ochranu životního prostředí upozorňují, že projekt nových reaktorů v Temelíně za cenu převyšující 300 miliard korun bude mít citelné negativní dopady na veřejné rozpočty či spotřebitele elektřiny. A jak ukazují aktuální bilance elektřiny, nebude výkon nových reaktorů ještě dlouho vůbec potřebný. Obě sdružení tak souhlasí s návrhem Miloše Zemana na zrušení probíhajícího tendru, ale na rozdíl od něj jsou přesvědčeny, že již žádný nový není nutné zahajovat.
Rozpočtový výbor britského parlamentu po projednání zprávy o postupu likvidace jaderného komplexu v Sellafieldu nešetřil silnými slovy. Dosavadní výsledky poslanci označili za chabé a pozastavili se rovněž na opětovnými odklady termínů dokončení jednotlivých částí likvidace. Hlavním předmětem zájmu poslanců ovšem byla závratná výše nákladů, na kterou se celý projekt vyšplhal – podle posledního odhadu půjde o 70 miliard liber (při aktuálním kurzu 2,3 bilionu korun).
Smlouvu mezi francouzskou firmou Areva a státem Niger o podmínkách těžby uranu v dolech na severu země, která měla být uzavřena do konce roku 2013, se stále nepodařilo dohodnout. Zástupci Nigeru, čtvrtého nejvýznamnějšího vývozce uranu a zároveň jedné z nejchudších zemí světa, jsou přesvědčeni, že podíl státu na výnosech dolů by měl být výrazně vyšší než podle smlouvy, jejíž platnost vypršela v prosinci 2013.
Evropská komise zveřejnila dokument, v němž shrnuje svoje výhrady proti podpoře, kterou britská vláda nabídla společnosti EdF, aby zlepšila ekonomické ukazatele investice do výstavby nových reaktorů v jaderné elektrárně Hinkley Point. Zveřejnění dokumentu je dalším krokem v šetření, jehož výsledkem bude posouzení, zda je britský dotační mechanismus v souladu s pravidly evropského trhu s elektřinou. Britská vláda má možnost na výhrady Komise reagovat, ovšem v zásadních bodech si lze jen obtížně představit, že Komise změní názor.
V prvním lednovém týdnu došlo v americké jaderné elektrárně Indian Point v blízkosti New Yorku k automatickému odstavení jednoho z reaktorů kvůli poruše ventilu přiváděcího potrubí vody do parogenerátoru. V důsledku byl omezen průtok vody potrubím a došlo k poklesu její hladiny v parogenerátoru. Podle provozovatele, kterým je společnost Entergy, nebyla ohrožena bezpečnost obyvatel ani personálu a výměna poškozené součásti nepotrvá déle než několik dní.
V úterý 14. ledna podepsali maďarský premiér Viktor Orbán a ruský prezident Vladimir Putin smlouvu o dodávce dvou nových reaktorů pro jadernou elektrárnu Paks nedaleko Budapešti. Cena dvou reaktorů, každého o výkonu 1200 MW, je odhadována v součtu na 12 miliard eur (330 miliard korun). Reaktory má postavit ruská státní společnost Rosatom, jejíž ředitel Sergej Kirjenko uvedl, že ruská strana je ochotna poskytnout Maďarsku půjčku ve výši 10 miliard eur. Podrobnosti nabídky včetně výše úroku nebyly zveřejněny.
