Společnost Candole Partners vydala v listopadu 2013 publikaci s názvem Temelinomics 2 (v českém překladu Temelínomika 2), ve které se zabývá ekonomikou projektu výstavby nových bloků v Jaderné elektrárně Temelín, zejména s důrazem na navrhované dotační schéma pro vyráběnou elektřinu. Autoři docházejí k závěru, že investice do výstavby nových temelínských reaktorů nepřispěje k ekonomickému oživení v České republice.
Analytická společnost Liberum Capital zveřejnila na konci října dokument s názvem Ohromující smlouva Hinkley Point, ve kterém komentuje dohodu mezi britskou vládou a společností EdF stanovující podmínky, za nichž francouzská firma postaví dva reaktory v jaderné elektrárně Hinkley Point. Několikaměsíční jednání skončilo v říjnu dohodou, podle níž britská vláda garantuje EdF výkupní cenu 92,5 libry (v cenách roku 2012) za megawatthodinu vyrobenou v Hinkley Point po dobu 35 let od uvedení do provozu. Pro srovnání – současná tržní cena elektřiny se pohybuje kolem 50 liber za megawatthodinu.
Ekologické organizace požadují, aby ministerstvo životního prostředí vrátilo ministerstvu průmyslu k přepracování aktualizaci státní energetické koncepce, jejíž dopady na životní prostředí právě posuzuje. Ministerstvo průmyslu totiž opakovaně nerespektuje zákonný požadavek na důkladné posouzení více variant ani hlavní příležitosti k modernizaci české energetiky. Zatím poslední návrh energetické koncepce a vyhodnocení připomínek k jejím vlivům na životní prostředí byly zveřejněny v databázi CENIA.
Přibližně pět tisíc lidí se 12. října zúčastnilo demonstrace proti těžbě uranu ve městě Arlit na severu Nigeru. Demonstranti vyjadřovali nesouhlas s praxí francouzské firmy AREVA, která v přilehlé pouštní oblasti těží uran již 40 let. Zároveň vyzvali vládu Nigeru, aby revidovala smlouvy s francouzskými těžaři.
Senátoři se dnes kriticky vyjádřili k návrhu Evropské komise novelizovat směrnici EURATOM o jaderné bezpečnosti, která by mohla výrazně posílit ochranu obyvatel Evropské unie před možnými následky jaderné havárie. Přidali se tak k Rusnokově vládě v demisi, která činí aktivní kroky pro zamítnutí tohoto návrhu. Hlavním důvodem odmítání ze strany českých politiků je strach z možnosti porovnávat úroveň jaderné bezpečnosti navzájem v rámci členských zemí EU. Především pak obava, že jaderná elektrárna Dukovany by v takovém srovnání propadla a její životnost by nemohla být prodloužena. Premiér v demisi Rusnok prohlásil doslova: „Tady jde o životnost Dukovan“, senátor za ODS Miloš Vystrčil pak: „Prodloužení Dukovan je ve velkém ohrožení“.
Podobně jako v jiných odvětvích, je i v případě jaderné energetiky čínský trh vnímán z globálního pohledu jako klíčový. Pokud jde o výstavbu jaderných reaktorů, Čína očekávání vysoké poptávky do značné míry naplňuje – z celkového světového počtu 66 rozestavěných reaktorů se jich 28 nachází právě na čínském území. Nechybějí předpoklady pro další růst, jaderné elektrárny dosud pokrývají jen 2 % čínské produkce elektřiny a tamní průmysl je schopen zajistit většinu dodávek pro výstavbu reaktorů. Vývoj z posledních let ovšem ukazuje, že tempo z konce minulé dekády, kdy Čína plánovala každoročně zahájit výstavbu deseti nových bloků, nebude v blízké době obnoveno.
