Ekonomika jádra

Jaderná elektrárna Hinkley Point se dvěma reaktory EPR, kterou na zakázku britské vlády staví společnost EDF, bude ve srovnání s posledním odhadem z roku 2017 dražší o 1,9 až 2,9 miliardy liber. Vyplývá to z aktuálního vyjádření společnosti EDF.  Celková cena elektrárny se tak dostala na úroveň 21,5 až 22,5 miliardy liber v cenách roku 2015. V hodnotě používané pro porovnání zdrojů různého výkonu se cena Hinkley Point dostala na 7635 až 7990 eur/kW.

Francouzská jaderná agentura CEA upustila od záměru postavit prototyp sodíkem chlazeného reaktoru. Projekt s názvem ASTRID (Advanced Sodium Technological Reactor for Industrial Demonstration) bude po řadu let trvajícím výzkumu v ceně stovek milionů eur ukončen v tomto roce. Prototyp reaktoru, který se řadí mezi takzvanou IV. generaci reaktorů nebude postaven. CEA ve zdůvodnění uvedla, že vzhledem k aktuální situaci na energetickém trhu, lze rozvoj reaktorů čtvrté generace plánovat až pro druhou polovinu 21. století.

Žádná firma, energetická společnost ani národní vláda neuvažuje o vybudování rozsáhlého dodavatelského řetězce, který je podstatou konceptu malých modulárních reaktorů (SMR) – modulární velkovýroby. Bez tohoto dodavatelského řetězce však SMR stále budou jen drahou kuriozitou.

Německý institut pro ekonomický výzkum (DIW Berlin) zpracoval studii, ve které hodnotí výstavbu jaderného reaktoru jako podnikatelskou příležitost. Zaměřuje se přitom, jak na historické zkušenosti s výstavbou reaktorů, tak na vyhodnocení aktuálně rozestavěných a zamýšlených projektů.

Finská společnost Teollisuuden Voima Oyj (TVO), která je investorem výstavby reaktoru EPR v jaderné elektrárně Olkiluoto, zveřejnila 17. července aktualizovaný harmonogram dokončení a spuštění bloku, podle kterého má být uveden do provozu v červenci 2020. Ve srovnání s posledními odhady, které předpokládaly spuštění v lednu 2020, jde o půlroční odklad. Další odklad spuštění byl očekáván poté, co finský jaderný dozor identifikoval bezpečnostní problém v primárním okruhu reaktoru (nepřípustnou úroveň vibrací u kompenzátoru tlaku).

V české debatě o vysokých nákladech na výstavbu jaderných reaktorů a neustálém protahování (především evropských a amerických) projektů se nezřídka vyskytuje názor, že jednou z příčin je zpřísnění pravidel po havárii v japonské Fukušimě. Například v článku Hospodářských novin z 12. června s názvem „Evropa je pro energii z jádra zakletá. Postavit české bloky včas a za rozumnou cenu by byl unikát“ je uvedeno, že mezi důvody pro zdražování jaderných projektů uvádí téměř všichni experti vývoj po fukušimské havárii.