Pravidelnou každoroční zprávu o stavu jaderné energetiky ve světě publikovali 13. července v Tokiu energetičtí konzultanti Mycle Schneider a Antony Froggatt. V tomto článku přinášíme stručné shrnutí hlavních výsledků. Během příštích týdnů podrobněji seznámíme čtenáře s obsahem jednotlivých kapitol.
Evropský komisař pro výzkum Carlos Moedas považuje jadernou energii za překonanou: „Budoucnost není v jaderné energii,“ řekl portugalský politik německému deníku Neuen Ruhr/Neuen Rhein Zeitung a ohlásil, že Evropská unie v budoucnu nechce podporovat vývoj nových jaderných reaktorů. Tím Moedas vyvrátil spekulace z minulého týdne o tom, že by chtěl Brusel v budoucnu podporovat jadernou renesanci.
Definitivní odstavení švýcarské jaderné elektrárny Mühleberg, plánované na konec roku 2019, představuje začátek konce jaderné energetiky ve Švýcarsku. Firma BKW před dvěma lety došla k závěru, že se jí již nevyplatí další velké investice do stárnoucího reaktoru. Její rozhodnutí dále potvrdily stále se snižující ceny elektřiny na trhu. A díky včasnému rozhodnutí bude moci firma uplatit náklady na odstavení a likvidaci této jaderné elektrárny.
Klimatolog Joe Romm reagoval prostřednictvím serveru Climate Progress na vyjádření klimatologa Jamese Hansena o nezbytnosti rozvoje jaderné energetiky pro řešení problému globální změny klimatu. Zkrácenou verzi článku přinášíme v českém překladu. Známý klimatolog James Hansen prohlásil na pařížské konferenci, že „jaderná energetika představuje jedinou schůdnou cestu v boji s klimatickou změnou.” V tomto bodě se James Hansen mýlí.
Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) v novém návrhu Surovinové politiky ČR (3. února ji projedná vláda) konečně uznal zachování limitů těžby hnědého uhlí na velkolomu ČSA. Přestal také spekulovat o nových velkolomech. Stále však neodůvodnil, proč chce debatovat o návratu vyvlastňování do horního zákona. Ministerstvo také pokračuje v prosazování zbytečných a zastaralých plánů na otevírání ztrátových a rizikových uranových dolů.
V Paříži se začátkem prosince 2015 zastánci jaderné energie znovu dožadovali u světových lídrů, aby přijali jejich technologii jako zásadní pro záchranu planety z hlediska nebezpečných klimatických změn. Avšak analýza plánů 195 vlád, které podepsaly Pařížskou dohodu, z nichž každá má svůj vlastní individuální program na snížení uhlíkových emisí, ukazuje, že téměř všechny vlády jadernou energii vyloučily. Jen několik velkých hráčů — Čína, Rusko, Indie, Jižní Korea a Velká Británie — chce i přesto rozsáhlý program pro stavbu nových reaktorů.
