Soud v sibiřském Tomsku vynesl v září rozsudek v případu bývalých manažerů obviněných z korupce. Souzeni byli ředitel Sibiřského chemického komplexu Vladimir Korotkevič, jeho náměstci Jurij Kungurov a Leonid Romaněnko a vrcholový manažer firmy TVEL Timur Bukejchanov. Oba podniky jsou dceřinnými společnostmi státního gigantu Rosatom, který je aktivní i v České republice – účastnil se zrušeného tendru na výstavbu nových bloků v Temelíně. TVEL je významným výrobcem a dodavatelem jaderného paliva, mimo jiné pro české elektrárny.
David Elliott, emeritní profesor se zaměřením na vývoj technologií na Open University, napsal do časopisu The Ecologist článek, který nabízíme čtenářům v kráceném překladu. Zastánci jaderné energetiky jsou přesvědčeni, že tato technologie je klíčová pro vybudování energetického systému nezávislého na fosilních palivech. Ve skutečnosti představuje využití jaderných elektráren jen jednu z možností snižování emisí, která není nepostradatelná. Zlepšování efektivnosti a výstavba nových obnovitelných zdrojů můžou zajistit přechod k bezuhlíkové energetice rychleji a levněji.
Státní úřad pro jadernou bezpečnost připravil návrh nového atomového zákona. Návrh prochází připomínkovým řízením a bude ještě letos předložen vládě. Calla, která legislativu upravující podmínky pro jadernou energetiku dlouhodobě sleduje, má k návrhu zákona zásadní připomínky.
Oblíbeným argumentem odpůrců obnovitelných zdrojů je to, že výkyvy v dodávkách „zeleného“ proudu narušují stabilitu energetické sítě a mohou způsobit tzv. blackout. Z nejnovějších statistik vyplývá, že mezi podílem obnovitelné elektřiny v síti a výpadky v dodávkách žádná souvislost neexistuje.
Dr. Ian Fairlie, expert na problematiku radiace, zveřejnil v časopise Ecologist text, jehož zkrácený překlad nabízíme čtenářům temelin.cz.
Globální změny klimatu jsou velmi vážným problémem naší civilizace a není pochyb o tom, že naléhavě potřebujeme přejít k bezuhlíkovému či nízkouhlíkovému modelu energetiky a dopravy. Řada lidí, včetně těch ekologicky smýšlejících, zůstává přesvědčena, že výroba elektřiny v jaderných elektrárnách představuje významnou nebo dokonce nezbytnou cestu k omezení emisí oxidu uhličitého. Ovšem již zběžné prověření tohoto tvrzení ukazuje závažné problémy. Při podrobnějším pohledu pak musíte být překvapeni, jak mohlo tolik lidí této myšlence přitakat.
Aktuální zpráva The World Nuclear Industry Status Report 2014, kterou ve Washingtonu představili její autoři Mycle Schneider a Antony Froggatt, odhaluje nemilosrdná fakta o jaderném průmyslu ve světě. Na konci prvního pololetí roku 2014 bylo na celém světě v provozu 388 energetických jaderných reaktorů, to je o padesát méně než v roce 2002, kdy jejich počet dosáhl maxima. Podíl jaderných elektráren na globální produkci elektřiny klesá od roku 1996, kdy činil přes 17 %. Vloni to bylo jen necelých 11 %.
