Německo v roce 2014 zvýšilo instalovaný výkon větrných elektráren na pevnině o 3600 MW, což je rekordní hodnota. Meziroční nárůst o více než 3000 MW byl zaznamenán naposledy před dvanácti lety. Tři čtvrtiny loňského nárůstu připadají na nově postavené větrné elektrárny, plných 900 MW pak v Německu získali navýšením výkonu stávajících parků, která spočívá v náhradě původních turbín novými o větším výkonu. V retrofitovaných větrných parcích dochází v průměru k poklesu počtu turbín o třetinu a zároveň ke zvýšení celkového výkonu na 2,5násobek původního stavu.
Sdružení Jihočeské matky, Občanská iniciativa pro ochranu životního prostředí a Calla podaly ve spolupráci s právní kanceláří Frank Bold Legal žalobu vůči rozhodnutí Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB), kterým bylo povoleno umístění nových reaktorů v Temelíně. Žalují nejen vady rozhodnutí SÚJB, ale zejména postup Ministerstva životního prostředí (MŽP) pod vedením tehdejšího ministra Tomáše Chalupy. Přestože souhlasné stanovisko MŽP na závěr hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA) bylo vydáno už v lednu 2013, umožňují české zákony právní ochranu zúčastněným obcím a spolkům až v následujícím správním řízení, kterým je právě napadené rozhodnutí SÚJB. Podnět na přezkum postupu MŽP ministr Chalupa smetl ze stolu.
V loňském roce překonala rakouská větrná energetika další pomyslný mezník. Poblíž městečka Rohrau v okrese Bruck an der Leitha v Dolním Rakousku byla instalována turbína s pořadovým číslem 1000. Instalovaný výkon rakouských větrných elektráren tím dosáhl hranice 2 000 MW. Jejich elektřina zhruba odpovídá spotřebě jedné třetiny rakouských domácností.
Autorský tým ročenky World Nuclear Industry Status Report pod vedení Mycleho Schneidera zveřejnil na svých stránkách základní údaje o vývoji jaderné energetiky ve světě v roce 2014. Přehled přinášíme ve zkráceném překladu.
Vláda dnes přerušila projednání Aktualizace Státní energetické koncepce (ASEK). Ta potvrzuje, že se klidně obejdeme bez uhlí za limity těžby i rozšiřování jaderných elektráren a že závislost na fosilních palivech by šlo výrazně srazit. Jeden z navržených scénářů možného vývoje české energetiky totiž počítá se zachováním hnědouhelných limitů a současným nerozšiřováním jaderných elektráren. A to i přesto, že ASEK promarňuje většinu příležitostí ke snížení energetické náročnosti ekonomiky i výrobě domácí čisté energie.
Soud v sibiřském Tomsku vynesl v září rozsudek v případu bývalých manažerů obviněných z korupce. Souzeni byli ředitel Sibiřského chemického komplexu Vladimir Korotkevič, jeho náměstci Jurij Kungurov a Leonid Romaněnko a vrcholový manažer firmy TVEL Timur Bukejchanov. Oba podniky jsou dceřinnými společnostmi státního gigantu Rosatom, který je aktivní i v České republice – účastnil se zrušeného tendru na výstavbu nových bloků v Temelíně. TVEL je významným výrobcem a dodavatelem jaderného paliva, mimo jiné pro české elektrárny.
