Výstavba čtvrté jaderné elektrárny na ostrově Tchaj-wan byla na konci dubna vládním rozhodnutím zastavena. Vláda tak reagovala na masové protesty veřejnosti v hlavním městě Taipei, během nichž požadovaly desetitisíce účastníků ukončení využívání jaderné energie na Tchaj-wanu. Mluvčí vládnoucí strany Kuomintang uvedl, že první reaktor elektrárny bude zapečetěn po provedení bezpečnostních opatření, výstavba druhého bude zastavena okamžitě.
Přestože tendr na výstavbu nových bloků v jaderné elektrárně Temelín byl ukončen, protože ČEZ nezískal podporu vlády pro garantované výkupní ceny, stojí za to věnovat pozornost jednotlivým uchazečům. Zatímco o společnostech Areva a Westinghouse lze získat řadu informací z otevřených zdrojů (v případě Arevy díky problémům s výstavbou reaktorů EPR ve Finsku a ve Francii, v případě Westinghouse díky dvěma mediálně sledovaným projektům ve Spojených státech) v případě konsorcia vedeného Atomstorjexportem je situace složitější.
Již existující studie ukazují možné odstoupení Evropy od využití jádra do roku 2035. Podle scénáře s názvem „Energy [R]evolution“ by evropské státy v roce 2030 potřebovaly ještě 78 TWh elektřiny z jaderných elektráren, což by odpovídalo 2,2 % celoevropské spotřeby elektřiny. Nyní se autoři Gustav Resch, Lukas Liebmann, Michael Lamprecht, Reinhard Haas (Technische Universität Wien / Energy Economics Group) a Fabian Pause a Markus Kahles (Stiftung Umweltenergierecht) této otázce věnovali blíže a zjišťovali, zda by bylo celoevropské odstoupení od využití jádra možné ještě dříve.
Poslanci evropského parlamentu nedávno odhlasovali požadavek, aby členské státy unie získávaly do roku 2030 alespoň 30% vyráběné energie z obnovitelných zdrojů. Nemají sice v tomto zákonodárnou pravomoc, rádi by však viděli, aby se vlády ke splnění uvedeného cíle zavázaly dobrovolně.
Letos na podzim je tomu právě deset let, kdy byl do vlády Horního Rakouska vůbec poprvé v historii Rakouska jmenován člen strany Zelených, Rudi Anschober, a to do funkce zemského rady (u nás v ČR by se tato funkce mohla analogicky označit ministrem). Tenkrát to bylo unikum, ale v současné době již v pěti z devíti rakouských spolkových zemí mají „zelenou“ vládní koalici. Do kompetencí Rudiho Anschobera spadá kromě energetiky a energetické politiky také oblast životního prostředí, ochrana spotřebitelů aj. V této funkci pan Anschober vydržel deset let a nyní přichází čas bilancovat, jakých úspěchů bylo dosaženo.
V měsíci prosinci 2013 se na internetu objevil první díl pořadu, který se snaží zachytit aktuální dění v energetice. Pořady připravuje občanské sdružení Pravoslavná akademie Vilémov v rámci Centra pro aplikaci obnovitelných zdrojů energie, pod názvem INFO ATOM TV.
