Energetická politika

Vyhodnocení Státní energetické koncepce ČR - které projednala vláda - ukazuje, že Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) nesplnilo stěžejní úkoly, jako je zavedení penalizace nízkoúčinné výroby elektřiny z uhlí či zdanění spalování uhlí a zemního plynu v menších kotlích (kde neplatí emisní povolenky), které měly pomoci udržet a transformovat teplárenství. MPO také nezvládlo naplnit ani svůj vlastní velmi omezený cíl pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Kvůli tomuto selhání pokračuje nadměrné znečištění ovzduší, ČR je rekordmanem v emisích skleníkových plynů na hlavu a teplárenství má nejistou budoucnost.

Autorský tým ročenky World Nuclear Industry Status Report zveřejnil na svých stránkách základní údaje o vývoji jaderné energetiky ve světě v roce 2020. Přehled přinášíme ve zkráceném překladu.

Rok 2020 přinesl ve světě jaderného průmyslu tyto zásadní události: bylo spuštěno pět nových reaktorů (o sedm méně oproti předpokladům ze začátku roku), šest bloků definitivně ukončilo provoz. Byla zahájena výstavba pěti nových reaktorů. V provozu je aktuálně 412 reaktorů (o tři méně než před rokem v důsledku dlouhodobých odstávek), ve výstavbě dalších 51 (stejně jako loni).

Dukovany II je největším ekonomickým projektem v České republice za posledních 30 let, který nese ohromná ekonomická a bezpečnostní rizika. Je připravován uspěchaně, bez jednoznačně vyjasněné strategie (obchodní model, financování, způsob zajištění bezpečnostních zájmů ČR), bez dostatečné odborné diskuse, a zejména bez konsenzu napříč politickou reprezentací, a to během probíhající bezprecedentní koronavirové krize, která bude mít obrovské, nejen ekonomické dopady.

Výzkumný portál Global Market Intelligence společnosti Standard & Poor‘s se zaměřil na téma hrozícího nedostatku vody pro chlazení klasických elektráren. Článek přinášíme ve zkráceném překladu.

Státy, které chtějí podstatně a rychle snížit emise oxidu uhličitého s maximální efektivitou vynaložených prostředků, by měly prioritně podporovat rozvoj obnovitelných zdrojů, nikoli jaderné elektrárny. K tomuto závěru došla studie zpracovaná na University of Sussex Business School a ISM International School of Management, která analyzovala data ze 123 zemí za posledních 25 let.

Jaderná energetika není vhodným nástrojem pro řešení problematiky změny klimatu. Zejména je příliš drahá a její reálný potenciál moc malý, než aby mohla zvrátit situaci ve spalování fosilních paliv ve světě. Ubírá tak peníze i pozornost perspektivnějším cílům transformace energetiky, kde budou hrát hlavní roli obnovitelné zdroje a energetická efektivita. Nelze o ní hovořit jako o bezemisním zdroji a navíc přináší nová rizika, nejen z oblasti jaderné bezpečnosti, které nelze opomíjet. To jsou hlavní zjištění dnes proběhlé první části mezinárodní konference NEC 2020 „Jaderná energetika v čase globální změny klimatu“, kterou pořádaly Hnutí DUHA, Calla a Jihočeské matky.