Energetická politika

Děti Země 8. dubna 2025 a 17. dubna 2025 zaslaly Krajskému soudu v Ostravě dvě žaloby proti umístění nového jaderného bloku v Dukovanech a přeložek silnic v jeho okolí. Ve svých žalobách předkládají sedm okruhů námitek, které se například týkají požadavku na uložení jasné lhůty a způsobu kácení dřevin či obsahu opatření proti zásahu stavby do vodních toků, do krajinného rázu a do zdraví osob před hlukem. 

Heinrich-Böll-Stiftung Praha a organizace Calla – sdružení pro záchranu prostředí, vydávají publikaci „Aktuální stav malých modulárních reaktorů pro český trh – 2024“, která se věnuje situaci v oblasti malých a středních modulárních reaktorů (dále souhrnně SMR) a navazuje tak na unikátní studii „Perspektivy malých modulárních reaktorů v České republice“, z roku 2023. Autorem je opět emeritní profesor Stephen Thomas z Greenwichské univerzity. Energetický expert Edvard Sequens z organizace Calla ve speciální kapitole shrnuje český kontext, kde má o výstavbu malých modulárních reaktorů zájem nejen ČEZ, který navázal partnerství s Rolls-Royce, ale také další hráči, jako např. Sokolovská uhelná, Orlen aj. 

K 1. lednu 2025 bylo na světě v provozu 411 jaderných reaktorů - o dva bloky méně než na začátku roku 2024. Výstavba nových jaderných elektráren probíhala ve 13 zemích, ubyly dvě země.  Mimo Čínu se počet reaktorů ve výstavbě snížil o jeden. V roce 2024 bylo k síti připojeno sedm nových reaktorů s celkovým výkonem 8,2 GW - tři v Číně a po jednom ve Francii, Indii, Spojených arabských emirátech (SAE) a Spojených státech (USA) - zatímco čtyři s celkovým výkonem 3,9 GW byly uzavřeny - dva v Kanadě a po jednom v Rusku a na Tchaj-wanu. Čistý nárůst provozované jaderné kapacity tak činil 4,3 GW. Pro srovnání: jen v Číně přibylo v prvních devíti měsících roku 2024 podle odhadů 161 GW solární kapacity a v USA bylo v průběhu roku 2024 připojeno k síti přibližně 40 GW nových solárních zdrojů.

Autorský tým ročenky World Nuclear Industry Status Report vedený Myclem Schneiderem zařadil do zprávy za rok 2024 kapitolu pojednávající o závislosti globálního jaderného průmyslu na ruských firmách. Jednou z motivací pro zpracování tohoto tématu byla skutečnost, že Evropská unie nezavedla po ruské agresi na Ukrajinu žádné sankce na dovoz ruských komodit, které jsou součástí palivového cyklu jaderných elektráren. Kapitolu přinášíme ve zkráceném překladu.

Český stát se rozhodl více rozvíjet finančně a bezpečnostně rizikovou jadernou energetiku, takže první nový jaderný blok prosazuje stavět v Dukovanech. K tomu ale potřebuje vybudovat mnoho silnic, přestože mnohdy postrádají dopravní a finanční odůvodnění či jsou ekologicky nevhodné, jak dokládá přeložka průtahu v Třebíči.

Vláda ČR schválila Národní klimaticko-energetický plán (NKEP), který stanovuje cíle České republiky pro energetiku, dopravu a ochranu klimatu do roku 2030 a výhled do roku 2050. Oproti původní verzi z července obsahuje nižší emisní cíle pro roky 2030 a 2050 a zmizely všechny zmínky o rozšíření emisních povolenek na lokální vytápění a silniční dopravu (tzv. ETS2). Finální verze plánu stále nevyužívá potenciál obnovitelných zdrojů. Konec spalování uhlí v energetice nejpozději v roce 2033 zachován zůstal.