Energetická politika

Český stát se rozhodl více rozvíjet finančně a bezpečnostně rizikovou jadernou energetiku, takže první nový jaderný blok prosazuje stavět v Dukovanech. K tomu ale potřebuje vybudovat mnoho silnic, přestože mnohdy postrádají dopravní a finanční odůvodnění či jsou ekologicky nevhodné, jak dokládá přeložka průtahu v Třebíči.

Vláda ČR schválila Národní klimaticko-energetický plán (NKEP), který stanovuje cíle České republiky pro energetiku, dopravu a ochranu klimatu do roku 2030 a výhled do roku 2050. Oproti původní verzi z července obsahuje nižší emisní cíle pro roky 2030 a 2050 a zmizely všechny zmínky o rozšíření emisních povolenek na lokální vytápění a silniční dopravu (tzv. ETS2). Finální verze plánu stále nevyužívá potenciál obnovitelných zdrojů. Konec spalování uhlí v energetice nejpozději v roce 2033 zachován zůstal.

Spolek OIŽP pozval jihočeské základní školy k účasti na prvním ročníku klimatické ceny pro školní třídy. A to vzhledem k aktuálnímu dění v České republice, kdy chce vláda nechat postavit až čtyři velké jaderné bloky: dva v Dukovanech a následně další dva v Temelíně, kde je navíc plánován malý modulární reaktor, přičemž se uvažuje i o dalších malých reaktorech na místech odstavovaných uhelných elektráren. Chceme proto přimět mladou generaci k tomu, aby se kriticky zabývala tématem jaderné energetiky a jejími alternativami.

Budeme mít v Česku 10 malých modulárních reaktorů, jak plánuje ČEZ a vláda? Kolik bude stát elektřina z "malých" reaktorů, které vlastně už dávno nejsou malé? A kdo to zaplatí? Rozhovor Martina Marka s energetickým poradcem Edvardem Sequensem z organizace Calla. Celé video 👇https://youtu.be/IjEsBcsCeUU  

Také letošní vydání publikace World Nuclear Industry Status Report přináší srovnání aktuálního rozvoje odvětví obnovitelných zdrojů a jaderné energetiky. Jako měřítko využívá tři parametry – objem prostředků investovaný do srovnávaných technologií, instalovaný výkon a produkci elektřiny. 

Autorský tým ročenky World Nuclear Industry Status Report zveřejnil 19. září 2024 aktuální verzi své zprávy. Základní informace přinášíme v českém překladu.  Základní údaje o jaderné energetice ve světě V polovině roku 2024 (k 1. červenci) bylo celkem v provozu 408 jaderných reaktorů ve 32 zemích. To je o jeden více než před rokem a o 30 méně než v roce 2002, kdy počet provozovaných reaktorů ve světě dosáhl historického maxima. Instalovaný výkon reaktorů v provozu dosáhl ke stejnému datu hodnoty 367,3 GW, což znamená překročení dosavadního historického maxima o 0,2 GW. Podíl jaderných elektráren na globální hrubé výrobě elektřiny mírně klesl na 9,15 %, především v důsledku stabilního růstu obnovitelných zdrojů (solární a větrné elektrárny v roce 2023 pokryly 13,8 % globální hrubé výroby elektřiny).