Energeticka politika

Litva protestuje proti postupu výstavby běloruské jaderné elektrárny Ostrovec

Ministerstvo zahraničí Litvy zveřejnilo silně kritickou pozici k výstavbě běloruské jaderné elektrárny Ostrovec, která se nachází v blízkosti hranic obou zemí. Podle vedení litevské diplomacie Bělorusko nesplnilo standardy pro zapojení sousedních zemí do schvalování projektu. Vedle toho vyjadřuje názor, že projekt neplní požadavky na jadernou bezpečnost a kvalitu jaderného dozoru. Litva se snaží svoje připomínky uplatňovat již od roku 2009 prostřednictvím Mezinárodní agentury pro atomovou energii a dalších institucí, ale problémy zůstávají nevyřešené.

Obnovitelné zdroje nebo jádro? Možnost společného rozvoje obou technologií je omezená

Postdamský institut IASS (Institute for Advanced Sustainability Studies) zveřejnil v únoru 2018 práci analytika Craiga Morrise, která se zabývá možností přechodu na nízkouhlíkovou energetiku pomocí kombinace obnovitelných zdrojů a jaderných elektráren. Hlavní závěry přinášíme ve shrnujícím článku.

Sázka na jádro? Neúměrné ekonomické riziko

Stálý vládní výbor pro jadernou energetiku by dnes měl dát doporučení vládě, jak stavět a zaplatit případné nové jaderné bloky v České republice. Podle ministra průmyslu Tomáše Hünera však vládě k takovému rozhodování stále chybí dostatek informací o budoucích dopadech na státní rozpočet nebo ceny elektřiny. Organizace Calla a Hnutí DUHA varují, že mohou být dramatické. I z toho důvodu bychom už neměli odkládat taková řešení, která zajistí pokrytí našich budoucích energetických potřeb bez drahých a riskantních atomových reaktorů a zároveň bez prodlužování provozu starých uhelných elektráren chrlících exhalace.

Nejvyšší čas probudit se ze snů o jaderných reaktorech. Jde o energetickou bezpečnost i naše peněženky

Poslanci hospodářského výboru Sněmovny mají v JE Dukovany na svém prvním výjezdním zasedání 31. ledna diskutovat o tom, jak stavět a zaplatit nové jaderné bloky v České republice. Podle organizací Calla a Hnutí DUHA zní otázka zásadně jinak: Jak za dvacet let pokrývat naše energetické potřeby bez drahých a riskantních atomových reaktorů?  Sázka omezující nové zdroje jen na rozšíření Dukovan či Temelína je riskantní kvůli enormní finanční náročnosti i geopolitickým rizikům.

Globální změna klimatu a mnoho jaderného povyku na konferenci COP23

Provozovatelé jaderných elektráren a propagátoři jádra se dožadovali zvláštního zacházení pro svou technologii na listopadové klimatické konferenci COP23 pořádané Organizací spojených národů v německém Bonnu. Nejvíce přitáhly pozornost dvě významné propagační akce, které na konferenci vyvolaly značné protesty občanské společnosti: fórum 13. listopadu uspořádané delegací z USA na podporu „Role čistších a účinnějších fosilních paliv a jaderné energie při zmírnění změn klimatu“ a prezentace společnosti Rosatom z 15. listopadu propagující „Přispívání Ruska k ekonomikám s nízkými emisemi skleníkových plynů“, zejména prostřednictvím vývozu jaderných reaktorů a těžby zemního plynu.

Význam jaderné energetiky bude celosvětově klesat

Aktuální vydání publikace World Nuclear Industry Status Report tradičně přináší hodnocení výhledu jaderné energetiky v krátkodobém a střednědobém časovém výhledu. Z hodnocení plyne, že při zachování současných trendů se jadernému průmyslu nepodaří do roku 2030 udržet dnešní úroveň instalovaného výkonu.

O nás

Temelín.cz přináší nezávislé informace o jaderné energetice u nás i ve světě, jaké v běžných médiích nezískáte. Fakta o dnešních i plánovaných reaktorech, těžbě uranu a jaderných odpadech i o naší domnělé závislosti na elektřině z atomu a možnostech řešení.

Hnutí Duha logo Calla logo