Energetická politika

Zvyšování energetické soběstačnosti domácností, obcí i firem, konec využívání uhlí pro výrobu elektřiny a tepla v roce 2033 a všech fosilních paliv v roce 2050 - to jsou podle nevládních organizací pozitivní body východisek Státní energetické koncepce ČR, které dnes schválila vláda. Kritizují naopak objemově i časově nerealistické plány na výstavbu nových jaderných reaktorů. Upozorňují také na stále zbytečně malý důraz na rozvoj OZE, který zaostává za realitou poptávky po instalaci těchto zdrojů a odvolává se pouze na plnění cílů EU do roku 2030.

V průběhu roku 2022 Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) nečekaně vyřadila 17 jaderných reaktorů ze svých statistik provozovaných reaktorů, vytvořila novou kategorii stavu nazvanou "Pozastavený provoz" a odpovídajícím způsobem zpětně upravila své datové řady. K 1. lednu 2023 je podle WNISR v provozu 411 reaktorů, zatímco na webu MAAE-PRIS je jich 422, což je rozdíl 11 jednotek, nejmenší rozdíl mezi oběma datovými řadami za posledních deset let. Podle aktualizovaných údajů dosáhl počet provozovaných reaktorů MAAE vrcholu v roce 2005, kdy bylo v provozu 440 reaktorů, zatímco údaje WNISR uvádějí vrchol v roce 2002, kdy bylo v provozu 438 reaktorů - což je velmi blízko.

Jaderná energetika nadále stagnuje a pouze urychlení čínského jaderného programu zachrání toto odvětví před globální spirálou smrti. Zkušenosti jaderného průmyslu v loňském roce byly stejné jako v posledních téměř třiceti letech: malý počet spuštěných reaktorů a podobně malý počet jejich uzavření. Mezitím dochází k prudkému růstu obnovitelných zdrojů energie, protože státy se snaží posílit energetickou bezpečnost.

Revidované programové prohlášení, které vláda Petra Fialy schválila, nadále obsahuje plán na odklon české energetiky od uhlí do roku 2033. Podle ekologických organizací je to správný a logický postoj, neboť vyšší míra spalování uhlí je sice dílčí součástí akutního řešení plynové a energetické krize, ale prodloužení jeho těžby a spalování za deset let by s řešením energetické krize nijak nepomohlo a naopak zkomplikovalo řešení krize klimatické.

Česká vláda by měla přistoupit k tvorbě energetické politiky státu, kterou má letos nastavit pomocí strategických dokumentů, zcela novým způsobem. Hlavní body návrhu dnes představili zástupci a zástupkyně ekologických organizací a iniciativy podnikatelů, vědců a aktivních občanů na tiskovém brífinku. Základem funkční energetické politiky by podle nich mělo být otevření trhu novým řešením a zajištění infrastruktury a kapacit pro rozvoj obnovitelných zdrojů, zajištění odklonu od uhlí a oživení uhelných regionů, zahrnutí všech sociálních skupin do spravedlivé transformace energetiky a založení energetické bezpečnosti na evropském rozměru bez fixování se na stavbu nových drahých a problematických jaderných reaktorů. Změna k lepšímu, iniciativa českých podnikatelů, vědců a aktivních občanů, zdůrazňuje, že jasnou moderní vizi energetiky založenou na obnovitelných zdrojích, potřebuje pro svoji udržitelnost i česká podnikatelská sféra.

V roce 2022 se z větrné energie v Evropské unii vyrobilo 420 TWh (15 %) elektřiny. Největším výrobcem se 126 TWh je Německo, kde vítr vyrábí 22 % mixu elektřiny, před Španělskem (62 TWh, rovněž 22 %). Nejvyšší procentuální podíl větrné energie má Dánsko s 55 % elektřiny (19 TWh) před Litvou (38 %), Irskem (34 %) a Portugalskem (28 %).