Členové Platformy proti hlubinnému úložišti se setkali v Chanovicích v Pošumaví na svém již 11. členském shromáždění, aby prodiskutovali aktuální situaci při vyhledávání místa pro hlubinné uložení vysoce radioaktivních odpadů v České republice a naplánovali další kroky. Vyměnili si při tom zkušenosti i se starosty z nově přidané lokality Janoch od Temelína. S odkazem na koaliční smlouvu nové vlády [1] i její programové prohlášení očekávají změny, které posunou dnešní stav dlouho trvajícího sporu mezi dotčenými obcemi a jejich obyvateli a státními úřady.
Francouzská společnost EDF na začátku roku 2022 oznámila zvýšení odhadu nákladů na výstavbu reaktoru Flamanville 3 o 300 milionů eur. Zavážení paliva pak bylo odloženo o šest měsíců na druhé čtvrtletí roku 2023, což znamená více než desetileté zpoždění oproti původnímu plánu. EDF aktuálně předpokládá celkové náklady na úrovni 12,7 miliard eur bez finančních nákladů, při zahájení výstavby byly náklady odhadovány na 3,3 miliardy eur.
Skupina čtyř expertů rozeslala 6. ledna klíčovým médiím následující stanovisko.Bývalí vedoucí pracovníci jaderných dozorů a vládních výborů radiační ochrany: Jaderná energie není účinným prostředkem v boji proti změně klimatuDr. Greg Jaczko, bývalý předseda jaderného dozoru Spojených států (Nuclear Regulatory Commission - NRC)Prof. Wolfgang Renneberg, bývalý vedoucí Oddělení bezpečnosti reaktorů, radiační ochrany a jaderného odpadu na Federálním ministerstvu životního prostředí v Německu Dr. Bernard Laponche, bývalý ředitel Francouzské agentury pro energetický management a poradce ministra životního prostředí, energetiky a jaderné bezpečnostiDr. Paul Dorfman, bývalý tajemník Výboru pro výzkum radiačních rizik vlády Velké Británie
Nezisková organizace Nonproliferation Policy Education Center (NPEC) ze Spojených států vydala na začátku prosince 2021 studii rizik spojených s útokem provedeným pomocí řízených střel nebo dronů na jaderné elektrárny provozované nebo rozestavěné v zemích Blízkého východu. Motivací ke zpracování studie je historická zkušenost s útoky na jaderná zařízení během válečných konfliktů v regionu během minulých čtyřiceti let, ať už ze strany Íránu, Iráku nebo Izraele. NPEC zároveň bere v úvahu vliv vývoje vojenských technologií – řízené střely a drony, kterými disponují nejen armády regionálních mocností, ale také povstalecké a teroristické skupiny, jsou daleko přesnější, než bombardování a rakety použité při minulých útocích.
Ekologické organizace Hnutí DUHA, Greenpeace a Calla vítají, že se nová vláda v programovém prohlášení shodla na stanovení konkrétního roku, k němuž se má země připravit na konec uhlí. Rok 2033 by sice dle ekonomického výhledu i nutnosti rychle snižovat emise skleníkových plynů neměl být definitivním cílem a ČR by se měla připravit i na odklon od uhlí nejpozději v roce 2030, ale v současnosti dává vládou zvolený termín první rozumný a jasný rámec pro odklon od neudržitelného spalování nejšpinavějšího fosilního paliva. Možnost ČR zbavit se spalování uhlí byla prověřena již několika na sobě nezávislými modelováními elektroenergetické soustavy a teplárenství [1].
Senát Parlamentu České republiky se přidal k Poslanecké sněmovně a podpořil stanovisko, které žádá zařazení jaderné energetiky mezi udržitelné environmentální technologie v rámci taxonomie Evropské unie, která má napomoci k plnění evropských klimatických cílů [1]. Ideologický postoj bez potřebné odborné argumentace a diskuse tak v českém Parlamentu dostal přednost. Jaderná energetika přitom nesplňuje kritéria, která jsou k zařazení pro jednotlivé technologie a činnosti do zmíněné taxonomie stanovena. V souvislosti s tlakem Česka, Francie, ale i dalších zemí panuje obava, že rozhodnutí Evropské komise, které je aktuálně očekáváno 22. prosince, tak bude navýsost politické.