Platforma proti hlubinnému úložišti zásadně nesouhlasí s plánem Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) podat na počátku roku 2023 nové žádosti o stanovení průzkumných území pro vyhledávání hlubinného úložiště vysoceradioaktivních odpadů, protože nebyl přijat slíbený zákon, který by posílil práva obcí. Odmítá také návrh na urychlení výběru finální a záložní lokality z dnešních čtyř již v roce 2028. Toho půjde dosáhnout jen zkrácením času plánovaných geologických prací na polovinu s významným dopadem na budoucí dlouhodobou bezpečnost konečného úložiště. Shodli se na tom starostové i zástupci spolků, kteří se sešli na 12. shromáždění členů Platformy v Cejli na Vysočině, která spadá pod jednu z lokalit zvanou (Čertův) Hrádek. S tímto názorem také starostové seznámí ministra průmyslu Síkelu na plánovaném jednání v úterý 6. prosince.
Do roku 2031 nebude v Německu určena lokalita pro konečné úložiště vysoce radioaktivního jaderného odpadu. Vyplývá to z dokumentu Spolkové společnosti pro trvalé ukládání odpadů (BGE), která je pověřená hledáním vhodné lokality.
Dne 27. ledna 2022 přijala švédská vláda rozhodnutí schválit plánované úložiště vyhořelého jaderného paliva ve Forsmarku, aniž by jaderná energetika byla schopna prokázat, že měděné kanystry, které mají zaručit bezpečnost po dobu nejméně 100 000 let, budou fungovat tak, jak mají. Švédská nevládní organizace Úřad pro kontrolu odpadů (MKG), stejně jako členské organizace Švédská společnost pro ochranu přírody (SSNC), Švédští přátelé Země a místní organizace Oss in Östhammar Community rozhodnutí litují a považují ho za nezodpovědné. Nejistoty, na které se v souvislosti s nejdůležitější bariérou zvolené metody - měděným kanystrem - upozorňuje již desítky let, nebyly náležitě a seriózně zohledněny. To bude mít v budoucnu pravděpodobně za následek neúspěch jak z ekonomického, tak i praktického hlediska pro průmysl, když nejistoty již nebude možné popírat.
Společnost KHNP (dceřiná firma elektrárenského koncernu KEPCO) se účastní tendru na dodávku nového bloku pro jadernou elektrárnu Dukovany, přestože nemá k dispozici plnohodnotný referenční projekt (na rozdíl od Westinghouse a stejně jako EDF). Reaktory APR 1400, které firma v současné době provozuje a staví v Jižní Koreji a Spojených arabských emirátech, mají vyšší výkon, než je v podmínkách tendru požadováno. V tendru proto pravděpodobně nabídne modifikovanou verzi APR 1000, která dosud nebyla postavena ani posouzena jaderným dozorem.
Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje zrušit standardní způsob povolování stavebních záměrů, pokud se jakkoli vztahují k výrobě energie z jádra. Nově otevřené lomy, výstavba silnic, jaderné elektrárny, vedení vysokého napětí či malé jaderné reaktory), ale třeba také konečné úložiště vysoce radioaktivních odpadů mají být umisťovány do volné krajiny bez řádného projednání. Návrh přitom nerespektuje legislativu EU, kterou je Česká republika vázána. Zelený kruh proto podává v rámci končícího připomínkové řízení zásadní námitky.
Česká republika počítá s výstavbou dalších jaderných elektráren. Postavit chce také hlubinné úložiště vysoce jaderného odpadu – možná také nedaleko německého Bavorska. V příhraničních městech, jako je bavorský Eisenstein nebo v okrese Cham, to vyvolává smíšené pocity.