Aktuality

Po přestávce vynucené pandemií koronaviru chystají se obce z lokalit vybraných pro hledání hlubinného úložiště vysoceradioaktivních odpadů v sobotu 9. dubna 2022 připomenout své oprávněné zájmy na společném Dnu proti úložišti. Jedná se již o 6. ročník, během nějž obce i spolky ve spolupráci s Platformou proti hlubinnému úložišti pořádají shromáždění, happening, běžecké štafety, cyklojízdu, vycházku, koncert či vystoupení starostů, které mají poukázat na fakt, že výběr místa pro úložiště až doposud probíhal bez ohledu na ně a že nejsou plněny předvolební sliby stran vládní koalice a programové prohlášení vlády [1].

Vláda rozhodla o vypsání výběrového řízení na dodavatele nového reaktoru pro rozšíření jaderné elektrárny Dukovany.  Učinila tak i přesto, že nebyla zpracována analýza ekonomické a bezpečnostní výhodnosti rozvoje jaderných elektráren, jak ji před volbami slibovala koalice Pirátů a hnutí STAN [1], za níž je ve vládě i nynější ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.  Calla i Hnutí DUHA varují, že veřejně zaznívají nereálná, podceněná očekávání ohledně ceny projektu a možné doby zprovoznění. Domnělé řešení našich energetických potřeb stavbou velkých jaderných reaktorů pak odvádí pozornost od zvyšování energetické efektivity a rozvoje obnovitelných zdrojů, kde máme velké rezervy oproti jiným technologicky vyspělým zemím.

Ministerstvo pro místní rozvoj dne 11. ledna 2022 zamítlo námitky Dětí Země, že ředitel krajského úřadu v Jihlavě a jeho zaměstnanci představují systémové riziko podjatosti, pokud by rozhodovali o umístění nového jaderného bloku v Dukovanech. Následně ředitel krajského úřadu dne 9. února 2022 obdobně rozhodl, že starosta Třebíče a ani nikdo ze zaměstnanců městského úřadu nejsou podjatí. Děti Země proti oběma rozhodnutím podaly odvolání, o nichž rozhodne ministr Ivan Bartoš a jeho ministerstvo.

Již více než 51 miliard korun stálo odstraňování škod po těžbě a zpracování uranu v České republice. Vyplývá to ze zprávy, se kterou se seznámila vláda 9. března. Ta zároveň rozhodla o uvolnění dalších nezbytných miliard na sanaci následků po chemické těžbě uranu v oblasti Stráže pod Ralskem, která si až doposud vyžádala přes 34 miliard korun. Předpokládaná celková potřeba finančních prostředků pro další pětileté období 2023–2027 je v této oblasti vyčíslena na více než 8 miliard korun. Do roku 2037, do kdy zde mají sanační práce probíhat, ale přinejmenším třikrát tolik [1].

Ukrajina provozuje 15 jaderných reaktorů a na území jaderných elektráren se nachází značné množství vysoce radioaktivního odpadu. Vojenské operace v blízkosti jaderných elektráren znamenají velké riziko havárie v důsledku záměrného útoku, náhodného zásahu, nebo zranění obsluhy. Hlavním problémem je zajištění trvalého chlazení reaktorů i bazénů s vyhořelým palivem, které je pro bezpečný provoz i skladování jaderného odpadu nezbytné.

Americká energetická společnost Southern Company oznámila v polovině února 2022 zvýšení objemu financí, které její dceřinná firma Georgia Power vloží do výstavby jaderné elektrárny Vogtle, z 9,5 na 10,4 miliardy dolarů. Thomas Fanning, generální ředitel Southern Company, uvedl, že zvýšení nákladů souvisí s dalším odkladem spuštění obou bloků. Aktuálně odhaduje spuštění prvního bloku v posledním čtvrtletí letošního roku nebo v prvním čtvrtletí roku 2023, druhý blok má následovat o devět měsíců později. Ve srovnání s odhady z léta 2021 jde o půlroční odklad.