Aktuality

Po 40 letech ukončil svůj provoz kontroverzní jaderný reaktor Tihange 2 v Belgii a byl definitivně odpojen od sítě. V roce 2012 objevili odborníci tisíce drobných trhlin v tlakové nádobě tohoto reaktoru. Takzvaný "reaktor s prasklinami" se nachází 50 kilometrů od německých hranic. Proti jaderné elektrárně se tak protestovalo také v Německu. Nejkontroverznější belgický jaderný reaktor je však od 31. ledna minulostí. Provozovatel Engie totiž přesně po 40 letech provozu definitivně odstavil druhý blok jaderné elektrárny Tihange.

Fotovoltaika vyrobila v roce 2022 už 203 TWh (7,3 %) elektřiny v EU. Německo je největším výrobcem s 59 TWh (10 % mixu elektřiny), což představuje téměř dvojnásobek výroby elektřiny v EU, více než druhý největší výrobce Španělsko (33 TWh, 12 %). Nizozemsko má nejvyšší procentuální podíl výroby elektřiny ze slunečního záření na svém mixu elektřiny s 14 % (17 TWh), před Řeckem (6,6 TWh, 13 %) a Maďarskem (4,5 TWh, 13 %).

Autorský tým ročenky World Nuclear Industry Status Report zveřejnil 5. října 2022 aktuální verzi své zprávy. Základní informace přinášíme v českém překladu (doplněno k 27. 1. 2023): V polovině roku 2022 (k 1. červenci) bylo celkem v provozu 411 jaderných reaktorů ve 33 zemích. O 27 méně než v roce 2002, kdy počet provozovaných reaktorů dosáhl historického maxima. Instalovaný výkon provozovaných reaktorů 369 GW vyrovnal historické maximum z poloviny roku 2021. Podíl jaderných elektráren na globální hrubé výrobě elektřiny klesl na 9,8 %, především v důsledku dlouhodobého růstu obnovitelných zdrojů (solární a větrné elektrárny již v roce 2021 pokryly 10,2 % globální hrubé výroby elektřiny).

Prostřednictvím zpravodaje Jaderný odpad, který vydává Calla ve spolupráci s Hnutím DUHA, přinášíme na státu nezávislé informace o názorech dotčených obcí, spolků a o jejich aktivitách v této oblasti. Také stanoviska Platformy proti hlubinnému úložišti. Stáhněte si poslední číslo 2022.

Rozhovor s první náměstkyní hejtmana Kraje Vysočina Hanou Hajnovou Hana Hajnová je od roku 2020 první náměstkyní hejtmana Kraje Vysočina se zodpovědností za regionální rozvoj a územní plánování. Do krajského zastupitelstva byla zvolena za Piráty. Předtím pracovala jako projektová manažerka, s čímž začala již během studia na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Žije v Telči, kde je i městskou zastupitelkou. Je nadšenou hráčkou kroketu, knihomolkou a organizátorkou akcí všeho druhu. Aktivně podporuje starostky a starosty obcí z Vysočiny, kteří se potýkají s problematikou hledání hlubinného úložiště vysoceradioaktivních odpadů.

Platforma proti hlubinnému úložišti poslala otevřený dopis premiérovi Petrovi Fialovi a všem ministryním a ministrům jeho vlády. Na programu jednání vlády ve středu 11. ledna je totiž hned několik bodů, které na dlouhou dobu předurčí, jak se bude vyvíjet budoucí spolupráce mezi státem a dotčenými obecními samosprávami.  V první řadě je to „Návrh zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu“. Platforma požádala o jeho zásadní přepracování, protože v předložené podobě nemůže zajistit respektování zájmů obcí a jejich občanů, jak je požaduje i nový atomový zákon [1]. Upozornila ministry také na riziko zkrácení času na geologické průzkumy a výběr finální lokality pro úložiště již v roce 2028, které navrhuje Správa úložišť radioaktivních odpadů [2].