Aktuality

Již více než 51 miliard korun stálo odstraňování škod po těžbě a zpracování uranu v České republice. Vyplývá to ze zprávy, se kterou se seznámila vláda 9. března. Ta zároveň rozhodla o uvolnění dalších nezbytných miliard na sanaci následků po chemické těžbě uranu v oblasti Stráže pod Ralskem, která si až doposud vyžádala přes 34 miliard korun. Předpokládaná celková potřeba finančních prostředků pro další pětileté období 2023–2027 je v této oblasti vyčíslena na více než 8 miliard korun. Do roku 2037, do kdy zde mají sanační práce probíhat, ale přinejmenším třikrát tolik [1].

Ukrajina provozuje 15 jaderných reaktorů a na území jaderných elektráren se nachází značné množství vysoce radioaktivního odpadu. Vojenské operace v blízkosti jaderných elektráren znamenají velké riziko havárie v důsledku záměrného útoku, náhodného zásahu, nebo zranění obsluhy. Hlavním problémem je zajištění trvalého chlazení reaktorů i bazénů s vyhořelým palivem, které je pro bezpečný provoz i skladování jaderného odpadu nezbytné.

Americká energetická společnost Southern Company oznámila v polovině února 2022 zvýšení objemu financí, které její dceřinná firma Georgia Power vloží do výstavby jaderné elektrárny Vogtle, z 9,5 na 10,4 miliardy dolarů. Thomas Fanning, generální ředitel Southern Company, uvedl, že zvýšení nákladů souvisí s dalším odkladem spuštění obou bloků. Aktuálně odhaduje spuštění prvního bloku v posledním čtvrtletí letošního roku nebo v prvním čtvrtletí roku 2023, druhý blok má následovat o devět měsíců později. Ve srovnání s odhady z léta 2021 jde o půlroční odklad.

Vojenské manévry ruské armády v blízkosti hranic s Ukrajinou a nejistoty související s vydáním stavebního povolení vedou k pochybnostem o budoucnosti projektu jaderné elektrárny Hanhikivi u finské obce Pyhäjoki. Podle smlouvy z roku 2013 má ruská společnost Rosatom postavit v Hanhikivi jeden reaktor AES-2006 s výkonem 1200 MW. Rosatom zároveň vlastní 34 % podíl v konsorciu Fennovoima, které je investorem výstavby. Finští akcionáři, jejichž většinový podíl v konsorciu Fennovoima je podmínkou vlády pro výstavbu elektrárny, ovšem v projekt ztrácejí důvěru.

Členové Platformy proti hlubinnému úložišti se setkali v Chanovicích v Pošumaví na svém již 11. členském shromáždění, aby prodiskutovali aktuální situaci při vyhledávání místa pro hlubinné uložení vysoce radioaktivních odpadů v České republice a naplánovali další kroky.  Vyměnili si při tom zkušenosti i se starosty z nově přidané lokality Janoch od Temelína. S odkazem na koaliční smlouvu nové vlády [1] i její programové prohlášení očekávají změny, které posunou dnešní stav dlouho trvajícího sporu mezi dotčenými obcemi a jejich obyvateli a státními úřady.

Francouzská společnost EDF na začátku roku 2022 oznámila zvýšení odhadu nákladů na výstavbu reaktoru Flamanville 3 o 300 milionů eur. Zavážení paliva pak bylo odloženo o šest měsíců na druhé čtvrtletí roku 2023, což znamená více než desetileté zpoždění oproti původnímu plánu. EDF aktuálně předpokládá celkové náklady na úrovni 12,7 miliard eur bez finančních nákladů, při zahájení výstavby byly náklady odhadovány na 3,3 miliardy eur.