Aktuality

Francouzská společnost EDF 16. prosince 2022 oznámila zvýšení odhadu nákladů na výstavbu reaktoru Flamanville 3 o dalších 500 milionů eur. Uvedení do provozu pak bylo odloženo o šest měsíců na první čtvrtletí roku 2024 (původně měl být zprovozněn v roce 2012). EDF aktuálně předpokládá celkové náklady na úrovni 13,2 miliard eur (cca 320 miliard Kč) bez finančních nákladů, tedy čtyřnásobek nákladů 3,3 miliardy eur, které byly uváděny při zahájení výstavby. Předchozí odhad byl zveřejněn na začátku roku 2022.

Analýza profesora Stephena Thomase Kdo chce stavět Dukovany? varuje, že všechny v poslední době stavěné reaktory francouzské EDF, kanadsko-amerického Westinghouse a jihokorejské KHNP jsou minimálně o čtyři roky, ale také o více než deset let zpožděné. V případě, že jsou spolehlivě známé náklady (EDF a Westinghouse), stály všechny spuštěné či téměř dokončené reaktory minimálně dvojnásobek ceny předpokládané při zahájení výstavby a mnohem více než v době, kdy byly tyto projekty poprvé představeny.  Firmy EDF a KHNP pak nemají žádný tlakovodní reaktor s limitem výkonu 1 200 MW, který je požadován pro Dukovany, jenž by byl někde stavěn, objednán nebo získal licenci. Grafiky byly aktualizovány o údaje k říjnu 2022.

Francouzský elektrárenský gigant EDF nabídla v tendru na dodávku nového bloku pro jadernou elektrárnu Dukovany produkt firmy Framatome, kterou většinově ovládá. Ta ovšem podobně jako korejská KHNP ve svém současném výrobním programu nemá reaktor s požadovaným výkonem. V tendru pravděpodobně EDF nabídla modifikovanou verzi reaktoru EPR se sníženým výkonem a předpokládaným označením EPR 1200.

Platforma proti hlubinnému úložišti zásadně nesouhlasí s plánem Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) podat na počátku roku 2023 nové žádosti o stanovení průzkumných území pro vyhledávání hlubinného úložiště vysoceradioaktivních odpadů, protože nebyl přijat slíbený zákon, který by posílil práva obcí. Odmítá také návrh na urychlení výběru finální a záložní lokality z dnešních čtyř již v roce 2028. Toho půjde dosáhnout jen zkrácením času plánovaných geologických prací na polovinu s významným dopadem na budoucí dlouhodobou bezpečnost konečného úložiště. Shodli se na tom starostové i zástupci spolků, kteří se sešli na 12. shromáždění členů Platformy v Cejli na Vysočině, která spadá pod jednu z lokalit zvanou (Čertův) Hrádek.  S tímto názorem také starostové seznámí ministra průmyslu Síkelu na plánovaném jednání v úterý 6. prosince.

Do roku 2031 nebude v Německu určena lokalita pro konečné úložiště vysoce radioaktivního jaderného odpadu. Vyplývá to z dokumentu Spolkové společnosti pro trvalé ukládání odpadů (BGE), která je pověřená hledáním vhodné lokality.

Dne 27. ledna 2022 přijala švédská vláda rozhodnutí schválit plánované úložiště vyhořelého jaderného paliva ve Forsmarku, aniž by jaderná energetika byla schopna prokázat, že měděné kanystry, které mají zaručit bezpečnost po dobu nejméně 100 000 let, budou fungovat tak, jak mají. Švédská nevládní organizace Úřad pro kontrolu odpadů (MKG), stejně jako členské organizace Švédská společnost pro ochranu přírody (SSNC), Švédští přátelé Země a místní organizace Oss in Östhammar Community rozhodnutí litují a považují ho za nezodpovědné. Nejistoty, na které se v souvislosti s nejdůležitější bariérou zvolené metody - měděným kanystrem - upozorňuje již desítky let, nebyly náležitě a seriózně zohledněny. To bude mít v budoucnu pravděpodobně za následek neúspěch jak z ekonomického, tak i praktického hlediska pro průmysl, když nejistoty již nebude možné popírat.