Aktuality

Česko pokračuje v přípravě zásadních strategických dokumentů, které mají popsat cíle a postup v oblasti ochrany klimatu a transformace energetiky. V lednu Ministerstvo průmyslu a obchodu zahájilo druhou část veřejné konzultace nového Vnitrostátního plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu (NECP). Ministerstvo průmyslu a obchodu její spuštění dlouho odkládalo. Návrh aktualizace klimaticko-energetického plánu totiž vzala vláda na vědomí už loni v říjnu. 

Vláda svým rozhodnutím závazně poptat po firmách EDF a KHNP až čtyři nové velké jaderné reaktory mění také parametry projektu budoucího hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva. Vládní Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem počítá v maximální variantě se třemi novými reaktory. Budou-li čtyři, k nim dalších deset středních či malých modulárních, které ohlašuje ČEZ a ještě dojde k prodlužování provozu stávajících jaderných elektráren, výrazně narostou požadavky na množství vysocearadioaktivních odpadů, které by měly skončit v úložišti pod našimi obcemi. Se znovuvyužitím vyhořelého paliva totiž ČEZ dnes reálně nepočítá. Negativní dopady spojené s větším úložištěm budou také adekvátně větší, aniž mají samosprávy vybraných obcí demokratickou možnost o jeho umístění spolurozhodnout.   O důvod více, aby poslanci vrátili do zákona alespoň kontrolní roli obou komor Parlamentu, jak požaduje Senát.

Britská zpravodajská stanice BBC přinesla reportáž z maďarského Pakse, kde má ruská státní společnost Rosatom na objednávku Orbánovy vlády vybudovat dva nové jaderné bloky. V reportáži je zmíněno několik překážek, které po ruském napadení Ukrajiny projekt ohrožují. 

Názor soudce Karla Šimky, že místní komunity se musí obětovat ve veřejném zájmu stavbě trvalého úložiště, se stal v posledních letech jedním z nejvíce citovaných kontroverzních argumentů, proč není možné posílit nedostatečná práva obcí při rozhodování o umístění hlubinného úložiště vysoceradioaktivních odpadů. Během projednávání zákona o úložišti v obou komorách Parlamentu zazníval i z úst ministra průmyslu Jozefa Síkely. Představitelé Ministerstva průmyslu a obchodu, Správy úložišť radioaktivních odpadů a dalších institucí jej začali používat ihned poté, co byl zveřejněn v odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu ve sporu o stanovení průzkumného území pro vyhledávání hlubinného úložiště v lokalitě Hrádek v roce 2020. 

Francouzská energetická společnost EDF zveřejnila nový odhad termínu spuštění a navýšení nákladů na výstavbu dvou bloků EPR jaderné elektrárny Hinkley Point C. V optimálním případě bude první blok elektrárny spuštěn v roce 2029 (po deseti letech stavění), v dalších možných scénářích počítá EDF s roky 2030 a 2031. Aktuální cenový odhad počítá s částkou 31 až 34 miliard liber (900 až 987 miliard korun) v cenách roku 2015, v dnešních cenách by náklady mohly podle BBC dosáhnout až 46 miliard liber (1 335 miliard Kč).

Poslanecká sněmovna bude na své 87. schůzi rozhodovat o finální podobě zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm. Platforma proti hlubinnému úložišti sdružující 55 měst, obcí a spolků z vybraných lokalit vyzvala poslance, aby podpořili zákon v podobě vrácené Senátem. Ten na podnět Hany Žákové (zvolená za STAN) chce do zákona vrátit spolurozhodující roli obou komor Parlamentu při zásadním rozhodování, pod kterými obcemi navždy skončí nebezpečný vysoceradioaktivní odpad. Z vládního návrhu předtím parlamentní spoluodpovědnost vyškrtli poslanci na návrh Ivana Adamce (ODS), aniž se dočkala obrany ze strany ministra průmyslu Jozefa Síkely (STAN), který ji starostům osobně slíbil.