V Austrálii aktuálně probíhá debata o náhradě dosluhujících uhelných elektráren. Federální ministerstvo energetiky reagovalo na návrh opozičního předáka Petera Duttona nahradit uhelné zdroje malými modulárními jadernými reaktory (SMR). V případě kompletní náhrady instalovaného výkonu by bylo potřeba 71 SMR s výkonem 300 MW. Jejich celkovou cenu ministerstvo odhaduje na 387 miliard australských dolarů (5,7 bilionu korun, tedy 80 miliard korun za jeden).
Obce dotčené hledáním místa pro úložiště jaderného odpadu pozorně sledují vývoj okolo přípravy a schvalování zákona souvisejícího s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu - sněmovní tisk 367 [1], jehož projednání již bylo několikrát v Poslanecké sněmovně odloženo. Pevně věříme, že v nastalé situaci vládní koalice dostojí svého předvolebního slibu a posílí postavení obcí v příslušném zákoně. Jedině souhlas dotčených obcí s umístěním úložiště na jejich území dokáže zajistit respektování zájmů obcí a jejich občanů, jak je požaduje i atomový zákon [2]. Požadavek obcí na spolurozhodování o tak mimořádné stavbě je princip běžně používaný v mnoha demokraticky vyspělých zemích a rozhodně pak v těch, v nichž již pokročili v povolování úložiště nejdále, jako je Finsko [3] nebo Švédsko. Platforma proti hlubinnému úložišti proto požádá poslankyně a poslance, aby takové návrhy podpořili.
Prezentace se konala u příležitosti vydání českého stručného shrnutí zprávy v červnu 2023 a pořádala ji pražská kancelář Heinrich-Böll-Stiftung spolu s Calla – Sdružením pro záchranu prostředí a Hnutím DUHA. Prezentací provázel vedoucí autor zprávy, přední expert a analytik jaderné energetiky Mycle Schneider. Do českého kontextu ji zasadila Adéla Jurečková, ředitelka pražské kanceláře Heinrich-Böll-Stiftung. Moderace se ujal Karel Polanecký, energetický expert Hnutí DUHA.
Okouník načernalý (Sebastes melanops) ulovený v květnu 2023 v blízkosti havarované jaderné elektrárny Fukušima Daiiči byl silně kontaminován radioaktivním cesiem. Podle měření provedeného provozovatelem elektrárny, společností TEPCO, kilogram ryby obsahoval 18 000 Bq radioaktivního izotopu cesia, což znamená 180krát více, než činí oficiální japonský limit.
Ekologická organizace Greenpeace zveřejnila publikaci, která se zabývá otázkou, proč nejsou na ruský státní podnik Rosatom uvaleny sankce Evropské unie. Samotný název publikace Russia’s Atomic Partners: Framatome, Siemens Energy and Rosatom napovídá, že hlavní příčinou jsou obchodní zájmy evropských firem, které dosud dokázaly přesvědčit klíčové politické představitele, aby obchody s Rosatomem byly tolerovány.
Federální soud v australském Adelaide vyhověl protestu zástupců kmene Barngarla proti umístění skladu radioaktivního odpadu na jeho území v blízkosti města Kimba v jižní Austrálii. Soudkyně Natalie Charlesworth prohlásila rozhodnutí o vybudování skladu v lokalitě Napandee je naplatné kvůli nesprávnému postupu bývalého ministra pro správu přírodních zdrojů Keithe Pitta.