Aktuality

Poslanci při jednání o novele zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury (sněmovní tisk 410) odsouhlasili nesouvisející přílepek poslance Ivana Adamce (ODS) na finanční podporu nových jaderných reaktorů cestou rozdílové ceny (Contract  for Difference). Ten má zajistit jejich uplatnění na trhu způsobem, že na jejich drahou elektřinu mají spotřebitelé doplácet ještě dlouhá desetiletí.  K návrhu chybí jakékoliv ekonomické analýzy, které by doložily, že poplatek nebude ve skutečnosti mnohem vyšší než dnes tolik diskutovaný příplatek za obnovitelné zdroje, jehož větší část z faktur zmizí do roku 2030.

Poslanecká sněmovna Parlamentu by měla v pátek 3. listopadu na své mimořádné schůzi hlasovat o návrhu „Zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu“ a o změnách, které mají vládní návrh proměnit.   Jeho výsledná podoba na dlouhou dobu předurčí, jak se bude vyvíjet aktuálně nepříliš dobrá spolupráce mezi státem a obecními samosprávami při hledání a povolování takto výjimečné stavby. Platforma proti hlubinnému úložišti, která nyní sdružuje 56 měst, obcí i spolků vnímá kriticky již vládní návrh z ledna, který dostatečně nenaplňuje roky slibované posílení dnes nevyhovujícího postavení samospráv obcí při povolování této unikátní stavby. Proto podporuje návrhy Kláry Kocmanové (Piráti) a Víta Kaňkovského (KDU-ČSL) i návrh Radka Kotena (SPD), které přináší požadovanou změnu. 

Dosavadní zkušenosti s vývojem malých modulárních reaktorů (Small Modular Reactors - SMR) nenasvědčují tomu, že by v blízké době mohl být některý uvažovaný model uvedený na trh. Počítat s nimi nyní v budoucí energetické bilanci Česka je proto dosti riskantní. Vyplývá to ze studie profesora Stephena Thomase s názvem Perspektivy malých modulárních reaktorů v České republice, kterou dnes zveřejnila pražská kancelář Heinrich-Böll-Stiftung ve spolupráci s Callou a Hnutím DUHA.

Vláda ČR vzala na vědomí návrh Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu, který v zápětí odešle k připomínkám Evropské komisi. Plán potvrzuje cíl ukončit spalování uhlí do roku 2033 a rovněž dokládá na základě vědeckého modelování i jeho proveditelnost. Do roku 2050 pak má ČR přestat spalovat i ropu a zemní plyn. Plán také zvyšuje české cíle pro obnovitelné zdroje (OZE) a úspory energie, stále však nevyužívá domácí možnosti a nezajišťuje  potřebný příspěvek k naplnění cílů EU. Naopak výrazně přeceňuje možnosti výstavby drahých jaderných elektráren a počítá s nereálně brzkými termíny jejich spuštění.

Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo životního prostředí předložily do meziresortního připomínkového řízení návrh Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu. Ekologické organizace z asociace Zelený kruh upozorňují, že návrh plánu se sice oproti předchozím verzím přiblížil k českým cílům pro obnovitelné zdroje a úspory energie, ale nedosahuje jich. Návrh stále uměle zastropovává rozvoj obnovitelných zdrojů a naopak jako povinný vstup do modelování zadává čtyři nové jaderné reaktory, bez ohledu na cenu a rizika zpoždění výstavby. Návrh plánu přináší i řešení náhrady uhlí, tak aby mohla jeho těžba a spalování skončit v roce 2033, a naplňuje tak podmínku tohoto cíle v programovém prohlášení vlády.

V Austrálii aktuálně probíhá debata o náhradě dosluhujících uhelných elektráren. Federální ministerstvo energetiky reagovalo na návrh opozičního předáka Petera Duttona nahradit uhelné zdroje malými modulárními jadernými reaktory (SMR). V případě kompletní náhrady instalovaného výkonu by bylo potřeba 71 SMR s výkonem 300 MW. Jejich celkovou cenu ministerstvo odhaduje na 387 miliard australských dolarů (5,7 bilionu korun, tedy 80 miliard korun za jeden).