Aktuality

Jedním z klíčových témat návštěvy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona v Praze bude snaha podpořit francouzskou státní EDF, která se uchází o stavbu nových jaderných reaktorů v České republice.  Nahlédneme-li za propagandu používanou k prezentaci francouzsko-české jaderné spolupráce, vyplyne na povrch několik znepokojivých skutečností. Za prvé je to neúspěch při výstavbě nových jaderných elektráren nejen v zahraničí, ale i doma ve Francii. Česko by navíc bylo první zemí na světě, ve které by EDF zkoušela postavit reaktor EPR 1200, který nabídla v tendru, ačkoliv je stále ještě ve fázi vývoje.  Kromě těchto skutečností se ukazuje, že EDF má silné vazby na ruský jaderný průmysl, které nikdy nebyly ukončeny a EDF/Framatome se chystají prohloubit spolupráci s ruským státním jaderným gigantem Rosatom.

Ministerstvo průmyslu a obchodu sice na základě žádosti firmy Elektrárna Dukovany II, a. s., vydalo dne 30. října 2023 jedno územní rozhodnutí pro nový jaderný blok v Dukovanech a druhé pro nové silnice v jeho okolí, nicméně české a rakouské spolky proti nim loni v listopadu zaslaly rozklady. Děti Země pak 22. ledna 2024 oba své rozklady doplnily o důvody, v nichž žádají přezkumy závazných stanovisek a uložení dalších zmírňujících a kompenzačních podmínek. Obě území řízení probíhají zatím dva a půl roku.

Dva strategické dokumenty důležité pro dekarbonizaci české ekonomiky jsou od úterý 6. února 2024 v meziresortním připomínkovém řízení. Politika ochrany klimatu předložená Ministerstvem životního prostředí a Státní energetická koncepce zpracovaná Ministerstvem průmyslu a obchodu vytyčují cestu k odstranění závislosti České republiky na fosilních palivech.

Evropská komise zveřejnila návrh evropského cíle pro snižování emisí skleníkových plynů do roku 2040 a pro rozvoj technologie zachycování a ukládání uhlíku v Evropě. Komise navrhuje snížit emise skleníkových plynů o 90 % v porovnání s rokem 1990. Návrh navazuje na opatření stanovená legislativním balíčkem Fit for 55 (ten usiluje o snížení emisí o nejméně 55 % do roku 2030 oproti roku 1990) a je dalším krokem k dosažení klimatické neutrality Evropské unie do roku 2050. Legislativní podobu emisního cíle pro rok 2040 navrhne nová Evropská komise, která vznikne po červnových volbách do Evropského parlamentu.

Česko pokračuje v přípravě zásadních strategických dokumentů, které mají popsat cíle a postup v oblasti ochrany klimatu a transformace energetiky. V lednu Ministerstvo průmyslu a obchodu zahájilo druhou část veřejné konzultace nového Vnitrostátního plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu (NECP). Ministerstvo průmyslu a obchodu její spuštění dlouho odkládalo. Návrh aktualizace klimaticko-energetického plánu totiž vzala vláda na vědomí už loni v říjnu. 

Vláda svým rozhodnutím závazně poptat po firmách EDF a KHNP až čtyři nové velké jaderné reaktory mění také parametry projektu budoucího hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva. Vládní Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem počítá v maximální variantě se třemi novými reaktory. Budou-li čtyři, k nim dalších deset středních či malých modulárních, které ohlašuje ČEZ a ještě dojde k prodlužování provozu stávajících jaderných elektráren, výrazně narostou požadavky na množství vysocearadioaktivních odpadů, které by měly skončit v úložišti pod našimi obcemi. Se znovuvyužitím vyhořelého paliva totiž ČEZ dnes reálně nepočítá. Negativní dopady spojené s větším úložištěm budou také adekvátně větší, aniž mají samosprávy vybraných obcí demokratickou možnost o jeho umístění spolurozhodnout.   O důvod více, aby poslanci vrátili do zákona alespoň kontrolní roli obou komor Parlamentu, jak požaduje Senát.