Aktuality

Dosavadní zkušenosti s vývojem malých modulárních reaktorů (Small Modular Reactors - SMR) nenasvědčují tomu, že by v blízké době mohl být některý uvažovaný model uvedený na trh. Počítat s nimi nyní v budoucí energetické bilanci Česka je proto dosti riskantní. Vyplývá to ze studie profesora Stephena Thomase s názvem Perspektivy malých modulárních reaktorů v České republice, kterou dnes zveřejnila pražská kancelář Heinrich-Böll-Stiftung ve spolupráci s Callou a Hnutím DUHA.

Vláda ČR vzala na vědomí návrh Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu, který v zápětí odešle k připomínkám Evropské komisi. Plán potvrzuje cíl ukončit spalování uhlí do roku 2033 a rovněž dokládá na základě vědeckého modelování i jeho proveditelnost. Do roku 2050 pak má ČR přestat spalovat i ropu a zemní plyn. Plán také zvyšuje české cíle pro obnovitelné zdroje (OZE) a úspory energie, stále však nevyužívá domácí možnosti a nezajišťuje  potřebný příspěvek k naplnění cílů EU. Naopak výrazně přeceňuje možnosti výstavby drahých jaderných elektráren a počítá s nereálně brzkými termíny jejich spuštění.

Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo životního prostředí předložily do meziresortního připomínkového řízení návrh Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu. Ekologické organizace z asociace Zelený kruh upozorňují, že návrh plánu se sice oproti předchozím verzím přiblížil k českým cílům pro obnovitelné zdroje a úspory energie, ale nedosahuje jich. Návrh stále uměle zastropovává rozvoj obnovitelných zdrojů a naopak jako povinný vstup do modelování zadává čtyři nové jaderné reaktory, bez ohledu na cenu a rizika zpoždění výstavby. Návrh plánu přináší i řešení náhrady uhlí, tak aby mohla jeho těžba a spalování skončit v roce 2033, a naplňuje tak podmínku tohoto cíle v programovém prohlášení vlády.

V Austrálii aktuálně probíhá debata o náhradě dosluhujících uhelných elektráren. Federální ministerstvo energetiky reagovalo na návrh opozičního předáka Petera Duttona nahradit uhelné zdroje malými modulárními jadernými reaktory (SMR). V případě kompletní náhrady instalovaného výkonu by bylo potřeba 71 SMR s výkonem 300 MW. Jejich celkovou cenu ministerstvo odhaduje na 387 miliard australských dolarů (5,7 bilionu korun, tedy 80 miliard korun za jeden). 

Obce dotčené hledáním místa pro úložiště jaderného odpadu pozorně sledují vývoj okolo přípravy a schvalování zákona souvisejícího s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu - sněmovní tisk 367 [1], jehož projednání již bylo několikrát v Poslanecké sněmovně odloženo. Pevně věříme, že v nastalé situaci vládní koalice dostojí svého předvolebního slibu a posílí postavení obcí v příslušném zákoně. Jedině souhlas dotčených obcí s umístěním úložiště na jejich území dokáže zajistit respektování zájmů obcí a jejich občanů, jak je požaduje i atomový zákon [2]. Požadavek obcí na spolurozhodování o tak mimořádné stavbě je princip běžně používaný v mnoha demokraticky vyspělých zemích a rozhodně pak v těch, v nichž již pokročili v povolování úložiště nejdále, jako je Finsko [3] nebo Švédsko.  Platforma proti hlubinnému úložišti proto požádá poslankyně a poslance, aby takové návrhy podpořili.

Prezentace se konala u příležitosti vydání českého stručného shrnutí zprávy v červnu 2023 a pořádala ji pražská kancelář Heinrich-Böll-Stiftung spolu s Calla – Sdružením pro záchranu prostředí a Hnutím DUHA. Prezentací provázel vedoucí autor zprávy, přední expert a analytik jaderné energetiky Mycle Schneider. Do českého kontextu ji zasadila Adéla Jurečková, ředitelka pražské kanceláře Heinrich-Böll-Stiftung. Moderace se ujal Karel Polanecký, energetický expert Hnutí DUHA.