Aktuality

Evropská komise zveřejnila návrh evropského cíle pro snižování emisí skleníkových plynů do roku 2040 a pro rozvoj technologie zachycování a ukládání uhlíku v Evropě. Komise navrhuje snížit emise skleníkových plynů o 90 % v porovnání s rokem 1990. Návrh navazuje na opatření stanovená legislativním balíčkem Fit for 55 (ten usiluje o snížení emisí o nejméně 55 % do roku 2030 oproti roku 1990) a je dalším krokem k dosažení klimatické neutrality Evropské unie do roku 2050. Legislativní podobu emisního cíle pro rok 2040 navrhne nová Evropská komise, která vznikne po červnových volbách do Evropského parlamentu.

Česko pokračuje v přípravě zásadních strategických dokumentů, které mají popsat cíle a postup v oblasti ochrany klimatu a transformace energetiky. V lednu Ministerstvo průmyslu a obchodu zahájilo druhou část veřejné konzultace nového Vnitrostátního plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu (NECP). Ministerstvo průmyslu a obchodu její spuštění dlouho odkládalo. Návrh aktualizace klimaticko-energetického plánu totiž vzala vláda na vědomí už loni v říjnu. 

Vláda svým rozhodnutím závazně poptat po firmách EDF a KHNP až čtyři nové velké jaderné reaktory mění také parametry projektu budoucího hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva. Vládní Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem počítá v maximální variantě se třemi novými reaktory. Budou-li čtyři, k nim dalších deset středních či malých modulárních, které ohlašuje ČEZ a ještě dojde k prodlužování provozu stávajících jaderných elektráren, výrazně narostou požadavky na množství vysocearadioaktivních odpadů, které by měly skončit v úložišti pod našimi obcemi. Se znovuvyužitím vyhořelého paliva totiž ČEZ dnes reálně nepočítá. Negativní dopady spojené s větším úložištěm budou také adekvátně větší, aniž mají samosprávy vybraných obcí demokratickou možnost o jeho umístění spolurozhodnout.   O důvod více, aby poslanci vrátili do zákona alespoň kontrolní roli obou komor Parlamentu, jak požaduje Senát.

Britská zpravodajská stanice BBC přinesla reportáž z maďarského Pakse, kde má ruská státní společnost Rosatom na objednávku Orbánovy vlády vybudovat dva nové jaderné bloky. V reportáži je zmíněno několik překážek, které po ruském napadení Ukrajiny projekt ohrožují. 

Názor soudce Karla Šimky, že místní komunity se musí obětovat ve veřejném zájmu stavbě trvalého úložiště, se stal v posledních letech jedním z nejvíce citovaných kontroverzních argumentů, proč není možné posílit nedostatečná práva obcí při rozhodování o umístění hlubinného úložiště vysoceradioaktivních odpadů. Během projednávání zákona o úložišti v obou komorách Parlamentu zazníval i z úst ministra průmyslu Jozefa Síkely. Představitelé Ministerstva průmyslu a obchodu, Správy úložišť radioaktivních odpadů a dalších institucí jej začali používat ihned poté, co byl zveřejněn v odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu ve sporu o stanovení průzkumného území pro vyhledávání hlubinného úložiště v lokalitě Hrádek v roce 2020. 

Francouzská energetická společnost EDF zveřejnila nový odhad termínu spuštění a navýšení nákladů na výstavbu dvou bloků EPR jaderné elektrárny Hinkley Point C. V optimálním případě bude první blok elektrárny spuštěn v roce 2029 (po deseti letech stavění), v dalších možných scénářích počítá EDF s roky 2030 a 2031. Aktuální cenový odhad počítá s částkou 31 až 34 miliard liber (900 až 987 miliard korun) v cenách roku 2015, v dnešních cenách by náklady mohly podle BBC dosáhnout až 46 miliard liber (1 335 miliard Kč).