Aktuality

Obce, úřady, spolky i veřejnost se mohou až do 20. dubna vyjádřit, na jaké konkrétní dopady realizace české vládní koncepce nakládání s radioaktivním odpadem se má zaměřit zahájené hodnocení vlivů na životní prostředí a zda má vůbec proběhnout. Návrh „Koncepce nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem v České republice (aktualizace pro období 2025 až 2035 s výhledem po roce 2050)“ vzala na vědomí vláda právě před rokem. Členové Platformy proti hlubinnému úložišti se do připomínkování aktivně zapojí, protože realizace koncepce by znamenala zásadní dopady do života dotčených komunit.

Francouzská energetická společnost EDF zveřejnila ve zprávě o hospodářských výsledcích nový odhad termínu spuštění a navýšení nákladů na výstavbu jaderné elektrárny Hinkley Point. Spuštění prvního bloku se posouvá na rok 2030. Aktuální cenový odhad počítá s částkou 35 miliard liber v cenách roku 2015 (podle přepočtu deníku The Telegraph jde o více než 48 miliard liber nebo 1,3 bilionu korun v dnešních cenách). Dále firma uvedla, že každé další zpoždění o jeden rok by znamenalo nárůst nákladů o jednu miliardu liber v cenách roku 2015.

Autorský tým ročenky World Nuclear Industry Status Report zveřejnil na svých stránkách základní údaje o vývoji jaderné energetiky ve světě v roce 2025. Přehled přinášíme ve zkráceném překladu. Rok 2025 přinesl v jaderných statistikách následující změny: byly spuštěny čtyři nové reaktory o celkovém výkonu 4,4 GW – dva v Číně, po jednom v Rusku a v Indii. Provoz ukončilo sedm jaderných bloků o výkonu 2,8 GW – po třech v Belgii a v Rusku a jeden na Tchaj-wanu, v jehož případě šlo o poslední provozovaný reaktor na ostrově. Celosvětově je aktuálně provozováno 404 jaderných reaktorů.

Vedle dotčených obcí z lokalit Březový potok v Pošumaví, Janoch u Temelína na Českobudějovicku, Hrádek na Jihlavsku a Horka na Třebíčsku, které byly proti své vůli zařazeny do výběru místa pro konečné hlubinné úložiště vysoceradioaktivních odpadů a proto brání své oprávněné zájmy i soudní cestou, hatí plány státu další překážka. Klíčovou součástí geologických prací, bez nichž nelze získat potřebná data, měly být hluboké vrty. Takřka rok trvající výběrové řízení na dodavatele prací ale Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) musela zrušit a začala připravovat nové. Již tak časově napnutý harmonogram pro průzkumy dostal další trhlinu.

Oficiální cena výstavby jaderné elektrárny Dukovany zní jasně. Jenže skutečné náklady jsou mnohem vyšší. Ve videu "Jaderná elektrárna Dukovany: Levná energie, nebo drahý omyl?" jsou rozebrány skryté a často zamlčované náklady výstavby JE Dukovany, které se do oficiálních rozpočtů nepočítají – a přesto je nakonec zaplatíme všichni. Ve videu se dozvíte: co všechno není zahrnuto v oficiální ceně jaké dodatečné náklady stát a daňoví poplatníci ponesou proč se o těchto číslech ve veřejné debatě téměř nemluví  jaká jsou reálná ekonomická rizika jaderného projektu Nejde o ideologii, ale o čísla, fakta a kontext, který v oficiálních prezentacích chybí. Zhlédnete zde: https://youtu.be/PxLBQ17ofU4?si=chzG8fE0MXKxTpiF  **** (c) Edvard Sequens, Temelin.cz // Obr: Martin Marek

Renesance jaderné energetiky se po jejím dlouhém útlumu navzdory  proklamacím  politiků  nekoná.  Nové  jaderné  reaktory  se  kvůli požadavkům na bezpečnost ukazují jako příliš komplikované, jejich stavba zdlouhavá, velmi drahá a na trhu se jimi vyrobená  elektřina  stává nekonkurenceschopná.  Východiskem  by  se  podle jaderného  průmyslu  měly  stát  tzv. malé  modulární  reaktory,  pro které  se  užívá  zkratka  SMR (Small  Modular  Reactors).  Ty jsou  v  současnosti  prosazovány  jako  ekonomicky  výhodný  a  bezpečný  zdroj elektřiny,  který  má  snížit emise  skleníkových  plynů v energetice a zároveň oživit  jaderný  sektor.  Taková očekávání ale ve skutečnosti naplnit nemohou. Proč?   Stáhněte si informační list Cally.