Na přelomu roku oznámila švédská energetická společnost Vattenfall ukončení provozu prvního bloku v jaderné elektrárně Ringhals v blízkosti Göteborgu. Varný reaktor o výkonu 880 MW byl uveden do provozu v říjnu roku 1974 a byl provozován 46 let.
Po spuštění prvního reaktoru běloruské jaderné elektrárny Ostrovec na začátku listopadu došlo již ke dvěma nehodám, které si vyžádaly odstavení bloku. V prvním případě šlo o poruchu transformátoru mimo jaderný blok. Druhá nehoda byla patrně vážnější a způsob, jakým o ní byla informována veřejnost vyvolává značnou nedůvěru.
Vyplatí se při nahrazování uhelných elektráren vsadit na obnovitelné zdroje nebo na rozvoj jaderné energetiky? Na tuto otázku odpoví diametrálně odlišně pracovník českého a německého ministerstva odpovědného za energetickou koncepci, třebaže mají podobné vzdělání. Přechod k nízkouhlíkové energetice bude vyžadovat velké investice a chyba v jejich nasměrování by mohla celý proces ohrozit.
Vláda má na svém jednání 21. prosince 2020 rozhodovat o návrzích Ministerstva průmyslu a obchodu týkajících se výběru lokality pro konečné hlubinné úložiště vysoceradioaktivních odpadů. Především má potvrdit návrh Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), že další práce se soustředí na čtyři lokality: Březový potok v Pošumaví, Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku a Hrádek na Jihlavsku [1]. Jako fíkový list při tom mají sloužit výsledky procesní analýzy firmy Deloitte Advisory, provedené na objednávku ministerstva. Ta ale není odborným oponentním řízením, jak jej požadovaly obce a spolky sdružené v Platformě proti hlubinnému úložišti, kterým se takové rozhodnutí nelíbí [2, 3].
Poslanecká sněmovna na dnešní mimořádné schůzi poslala do závěrečného třetího čtení návrh zákona o podpoře nových jaderných reaktorů. Kontroverzní zákon, který fakticky staví jaderné bloky mimo konkurenci a přenáší podnikatelské riziko na spotřebitele elektřiny a státní rozpočet, tak může jít do závěrečného třetího čtení již na začátku prosince. Hlavními problematickými body vládního návrhu zákona jsou nelimitované výhodné půjčky ze strany státu a na nejméně 30 let garantovaná výkupní cena pro elektřinu z nových reaktorů bez zákonného omezení [podrobněji zde]. Schválením zákona pak Parlament ztratí poslední možnost, jak ovlivnit, v jaké výši a komu by měla jít štědrá veřejná podpora.
Vláda Borise Johnsona představila záměr uvolnit 12 miliard liber na balík opatření nazývaný zelenou průmyslovou revolucí. Cílem je podpořit rozvoj řady odvětví od mořských větrných elektráren přes využívání vodíku až po úspory v budovách a elektromobilitu. Součástí balíku je i rozvoj jaderné energetiky. Ten však bude narážet na ekonomickou realitu.
