Aktuality

Podklady, které dostali představitelé sněmovních politických stran před jejich dnešní schůzkou s premiérem Babišem k tendru na nový reaktor v Dukovanech, ukazují, že plánovaná štědrá veřejná podpora může být ještě větší, než dosud bylo známo. Objem po dobu stavby vůbec neúročené státní půjčky by se mohl navýšit až na 100 % investice (dosud mělo být 70 %).  Zároveň smlouva zajišťující, že stát bude veškerou elektřinu z nového reaktoru od ČEZu vykupovat za předem garantovanou cenu, by měla být podepsána dokonce na 60 let od doby zahájení provozu nového bloku.  Úvahy, že lze vysoutěžit cenu elektrárny ve výši 4 500 až 5 000 EUR/kW, když v tendru bude všech pět uchazečů, je nerealistická.   [Příloha A]

Plánované závěrečné třetí čtení vládního návrhu zákona o podpoře nových jaderných reaktorů bylo na návrh poslance Stanjury (ODS) odloženo na 10. února. Zákon má podle něj i dalších opozičních stran počkat až na jednání premiéra Andreje Babiše s předsedy stran o tendru na nový reaktor v Dukovanech, které je plánováno na 27. ledna.  Předmětem sporu je i poslanci navržené zastropování garantované výkupní ceny elektřiny z nového reaktoru, které v prosinci překvapivě podpořil i premiér a odmítl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.  

Návrh čtyř lokalit vybraných Správou úložišť pro konečné složiště vysoce radioaktivních odpadů potvrdila vláda až na Vánoce.  Obyvatelé obcí v lokalitách Březový potok, Janoch, Horka a Hrádek tak dostali opravdu nechtěný dárek. Oproti tomu zákon, který měl s výběrem přijít a posílit práva obcí, nepřišel. A do voleb ani nepřijde. I ministr Havlíček totiž ví, že „slibem nezarmoutíš“.  Do roku 2030 tak čekají vybrané obce práce spojené s hledáním vhodného místa a s tím spojená propagační kampaň.

Obce a spolky z lokalit, které vláda těsně před vánočními svátky potvrdila jako vhodné pro hledání místa pro konečné uložení vysoceradioaktivních odpadů - Březového potoka v Pošumaví, Horky na Třebíčsku a Hrádku na Jihlavsku a které spolupracují v Platformě  proti hlubinnému úložišti, se budou dál bránit tomuto projektu. Využijí k tomu všechny dostupné legální možnosti, od informačních aktivit po případné právní kroky. Obrátí se také na nově zvolené samosprávy dotčených krajů a další politiky s žádostí o aktivní pomoc. Chtějí změny v legislativě, které zajistí respektování jejich zájmů. V nadcházející aktualizaci vládní Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem budou prosazovat dlouhodobé skladování jako alternativu uložení do zemské hlubiny.

Autorský tým ročenky World Nuclear Industry Status Report zveřejnil na svých stránkách základní údaje o vývoji jaderné energetiky ve světě v roce 2020. Přehled přinášíme ve zkráceném překladu. Rok 2020 přinesl ve světě jaderného průmyslu tyto zásadní události: bylo spuštěno pět nových reaktorů (o sedm méně oproti předpokladům ze začátku roku), šest bloků definitivně ukončilo provoz. Byla zahájena výstavba pěti nových reaktorů. V provozu je aktuálně 412 reaktorů (o tři méně než před rokem v důsledku dlouhodobých odstávek), ve výstavbě dalších 51 (stejně jako loni).

Městský soud v Praze zrušil další rozhodnutí ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), kterým v roce 2017 odmítl poskytnout informace spolku Calla – Sdružení pro záchranu prostředí podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Soud pro odmítnutí poskytnout technicko-ekonomické studie realizace výzkumného programu Podzemního výzkumného pracoviště Bukov nenašel žádný zákonný důvod a vrátil věc k novému rozhodnutí.  Callu v této soudní při zastupovala právní kancelář Doucha Šikola advokáti s.r.o.. Calla již v minulosti vůči utajování informací ze strany SÚRAO u soudu uspěla, a to v roce 2002 a 2016.