Aktuality

Věcný záměr zákona o zapojení obcí do výběru úložiště se opět nedostane ani na jednání vlády, projednávání nekvalitního návrhu ministerstva průmyslu bylo v Legislativní radě vlády přerušeno. Je tak již jisté, že do konce volebního období vlády legislativa, která měla posílit možnosti samospráv při rozhodování o úložišti, nevznikne. Zákon je obcím, na jejichž území stát hledá úložiště, slibován již od roku 2011, od roku 2016 s jeho vznikem počítá také nový atomový zákon [1]. Urychlené dokončení návrhu zákona se zapojením obcí do jeho připomínkování slíbil na jednání se starosty 17. července 2019 ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček [2].

Ministerstvo průmyslu předkládá zákon, kterým chce legalizovat podpůrná schémata používaná při vyjednávání s ČEZ o novém bloku v Dukovanech. Zejména jde o garantované výkupní ceny pro elektřinu z nových jaderných reaktorů, které se následně rozpočítají do účtů všem jejím odběratelům. Ale ani to nestačí, a tak zákon definuje bezúročnou státní půjčku na stavbu firmě ČEZ. Zákon tak má vyřešit problém, že na současném energetickém trhu již nové jaderné bloky z ekonomických důvodů prakticky nemají šanci.

Je vybráno. Na většině míst si lidé mohou oddechnout, ale starosty i obyvatele čtyř lokalit, které Správa úložišť označila jako vhodné pro další hledání úložiště, čekají další roky nejistoty. Také boje o svá práva spolurozhodovat o projektu, který vážně zasahuje do jejich životů a ještě více pak dopadne na kvalitu života jejich dětí a mnoha dalších generací. Aktuální výběr a reakce v lokalitách jsou hlavním tématem nového čísla zpravodaje Jaderný odpad, který vydala Calla ve spolupráci s Hnutím DUHA.

Podle vládních podkladů, podle kterých má dnes vláda rozhodnout o modelu financování nového jaderného reaktoru v Dukovanech, má stavba přijít na nejméně 230 miliard korun. Tedy výrazně více, než doposud opakovaně uváděl ministr Karel Havlíček, tedy 140-160 miliard korun [1].   Kromě v této chvíli „návratné finanční výpomoci“, kterou Babišova vláda hodlá poskytnout na stavbu firmě ČEZ, připravilo Ministerstvo průmyslu návrh zákona, kterým má poskytnout garantovanou výkupní cenu elektřiny z nového bloku na nejméně 30 let [2]. Tu zaplatí české domácnosti a firmy v ceně za elektřinu. ČEZ má navíc právo předat celý projekt státu v okamžiku, kdyby se některé parametry dohodnuté ve smlouvách mezi vládou a firmou ČEZ změnily. Konkrétní podmínky, kterými nás vláda zaváže, se dozvíme až po dnešním podepsání smluv, které byly doposud také drženy v utajení.

Francouzský Účetní dvůr, který provádí audity veřejných i soukromých institucí, zveřejnil odhad růstu nákladů na výstavbu rozestavěného reaktoru EPR v elektrárně Flamanville. Celkové náklady se mají podle odhadu dostat na částku 19,1 miliard eur (cca 500 miliard korun). Bez započtení finančních nákladů  má jít o 14,9 miliard eur (takzvané overnight costs, v přepočtu cca 390 miliard Kč). Při posledním navýšení nákladů v říjnu 2019 přitom společnost EDF jako investor stavby odhadovala overnight costs na úrovni 12,4 miliard eur. Účetní dvůr odhaduje, že výrobní náklady elektřiny se budou po spuštění reaktoru pohybovat v rozmezí 110 až 120 eur za megawatthodinu.

Zpravodajům britského serveru VICE.com se díky zákonu o právu na informace podařilo získat zápis a prezentace ze setkání představitelů jaderného dozoru (Office for Nuclear Regulation – ONR) s akademickými experty na dopady globální změny klimatu. Hlavním tématem setkání byla zvýšená pravděpodobnost výskytu extrémních klimatických jevů a jejich vliv na jadernou bezpečnost. Vzhledem k tomu, že rozestavěná jaderná elektrárna Hinkley Point C má projektovanou životnost na šedesát let, je třeba počítat s jejím provozem i v době, kdy bude průměrná teplota oproti dnešku významně vyšší a projevy klimatické změny častější a intenzivnější.