Aktuality

Státy, které chtějí podstatně a rychle snížit emise oxidu uhličitého s maximální efektivitou vynaložených prostředků, by měly prioritně podporovat rozvoj obnovitelných zdrojů, nikoli jaderné elektrárny. K tomuto závěru došla studie zpracovaná na University of Sussex Business School a ISM International School of Management, která analyzovala data ze 123 zemí za posledních 25 let.

Jaderná energetika není vhodným nástrojem pro řešení problematiky změny klimatu. Zejména je příliš drahá a její reálný potenciál moc malý, než aby mohla zvrátit situaci ve spalování fosilních paliv ve světě. Ubírá tak peníze i pozornost perspektivnějším cílům transformace energetiky, kde budou hrát hlavní roli obnovitelné zdroje a energetická efektivita. Nelze o ní hovořit jako o bezemisním zdroji a navíc přináší nová rizika, nejen z oblasti jaderné bezpečnosti, které nelze opomíjet. To jsou hlavní zjištění dnes proběhlé první části mezinárodní konference NEC 2020 „Jaderná energetika v čase globální změny klimatu“, kterou pořádaly Hnutí DUHA, Calla a Jihočeské matky.

Platforma proti hlubinnému úložišti oslovila lídry, kteří vedou politické strany, hnutí a jejich koalice do nadcházejících krajských voleb v krajích Plzeňském, Jihočeském a na Vysočině s cílem zjistit jejich názory na problematiku radioaktivních odpadů. Konkrétně se jich zeptala, zda jsou pro vyhledávání hlubinného úložiště v jejich kraji a zda budou hájit zájmy samospráv a obyvatel obcí, na jejichž území stát místo pro hlubinné úložiště hledá. Také zda pomohou z pozice samosprávy kraje v tlaku na českou vládu s cílem změnit vládní koncepci nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým palivem tak, aby byly rozpracovány i alternativy k hlubinnému ukládání.  Jejich odpovědi naleznete v přílohách.

Poslanci 30. září propustili do prvního čtení návrh zákona, který má zajistit garantované výkupní ceny pro drahou elektřinu z nových jaderných reaktorů, které se následně rozpočítají do účtů všem jejím odběratelům. Protože ani to na stavbu nových Dukovan firmě ČEZ nestačí, definuje zákon bezúročnou státní půjčku na stavbu. Bez této bezprecedentní veřejné podpory by nové jaderné bloky z ekonomických důvodů prakticky neměly šanci. Přestože přijetí zákona bude mít dalekosáhlé dopady, zkrátili poslanci jeho další projednávání před druhým čtením na pouhých 30 dnů.

Zpráva o stavu jaderné energetiky ve světě (World Nuclear Industry Status Report, WNISR2020), představená 24. září 2020, na 361 stranách hodnotí stav a trendy jaderné energetiky v celém světě a analyzuje další výzvy, před kterými jaderná energetika stojí v době pandemie covid-19. Vzhledem k tomu, že v arabském světě byl spuštěn první reaktor, zpráva poprvé obsahuje samostatnou kapitolu s analýzou jaderných programů na Blízkém východě. Počet provozovaných reaktorů na světě se za poslední rok snížil o devět na celkem 408 v polovině roku 2020, což je méně než v roce 1988 a celých 30 bloků pod historickým maximem z roku 2002, kdy bylo v provozu 438 reaktorů. Objem nových obnovitelných zdrojů se loni zvýšil o 184 gigawattů, zatímco instalovaný jaderný výkon vzrostl jen o 2,4 gigawattu. Díky tomu obnovitelné zdroje (bez vodních elektráren) v roce 2019 poprvé v historii vyrobily více elektřiny než jaderné elektrárny.

Jedenapadesát měst, obcí a spolků sdružené v Platformě proti hlubinnému úložišti vítá informaci, že zodpovědné vládní úřady uznaly jejich argument a přestaly odmítat variantu dlouhodobého skladování vyhořelého jaderného paliva jako alternativu k rychlé přípravě a výstavbě konečného hlubinného úložiště.  Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) uzavřela smlouvu o dílo s ÚJV Řež, SATRA s.r.o. a Mott MacDonald CZ, s.r.o., které mají do začátku roku 2021 všestranně zhodnotit možnosti dlouhodobého skladování vyhořelého paliva u obou jaderných elektráren případně v centrálním podzemním skladu Skalka na Vysočině.