Aktuality

Revidované programové prohlášení, které vláda Petra Fialy schválila, nadále obsahuje plán na odklon české energetiky od uhlí do roku 2033. Podle ekologických organizací je to správný a logický postoj, neboť vyšší míra spalování uhlí je sice dílčí součástí akutního řešení plynové a energetické krize, ale prodloužení jeho těžby a spalování za deset let by s řešením energetické krize nijak nepomohlo a naopak zkomplikovalo řešení krize klimatické.

Starostky a starostové 31 dotčených měst a obcí ze čtyř lokalit - Březového potoka v Pošumaví, (Čertova) Hrádku na Jihlavsku, Horky na Třebíčsku a Janochu na Českobudějovicku, se dozvěděli z dopisu ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), že úřad dnes požádal Ministerstvo životního prostředí o stanovení průzkumných území pro vyhledávání hlubinného úložiště vysoce radioaktivních odpadů na jejich katastrech.  Stalo se tak i přesto, že vládní „Návrh zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu“ teprve doputoval k projednání do Parlamentu [1]. Nejsou tak zajištěna slibovaná práva obcí a ani dílčí zlepšení v těchto řízeních o stanovení průzkumných území tak vůbec nebudou moci být v praxi využita.

Podle informací deníku Financial Times zveřejnila francouzská energetická společnost EDF ve zprávě pro akcionáře nový odhad nákladů na výstavbu jaderné elektrárny Hinkley Point C. Vzhledem k inflaci a zdražení materiálů i subdodávek se nový odhad na oba nové reaktory vyšplhal na 32,7 miliard liber (více než 882 miliard korun). Předchozí odhad ceny byl zveřejněn v květnu 2022 na úrovni 25 až 26 miliard liber v cenách roku 2015. Termín spuštění prvního bloku elektrárny EDF nadále odhaduje na červen 2027. V době zahájení výstavby na konci roku 2019 byly náklady odhadovány na 19,6 až 20,6 miliard liber.

Česká vláda by měla přistoupit k tvorbě energetické politiky státu, kterou má letos nastavit pomocí strategických dokumentů, zcela novým způsobem. Hlavní body návrhu dnes představili zástupci a zástupkyně ekologických organizací a iniciativy podnikatelů, vědců a aktivních občanů na tiskovém brífinku. Základem funkční energetické politiky by podle nich mělo být otevření trhu novým řešením a zajištění infrastruktury a kapacit pro rozvoj obnovitelných zdrojů, zajištění odklonu od uhlí a oživení uhelných regionů, zahrnutí všech sociálních skupin do spravedlivé transformace energetiky a založení energetické bezpečnosti na evropském rozměru bez fixování se na stavbu nových drahých a problematických jaderných reaktorů. Změna k lepšímu, iniciativa českých podnikatelů, vědců a aktivních občanů, zdůrazňuje, že jasnou moderní vizi energetiky založenou na obnovitelných zdrojích, potřebuje pro svoji udržitelnost i česká podnikatelská sféra.

V roce 2022 se z větrné energie v Evropské unii vyrobilo 420 TWh (15 %) elektřiny. Největším výrobcem se 126 TWh je Německo, kde vítr vyrábí 22 % mixu elektřiny, před Španělskem (62 TWh, rovněž 22 %). Nejvyšší procentuální podíl větrné energie má Dánsko s 55 % elektřiny (19 TWh) před Litvou (38 %), Irskem (34 %) a Portugalskem (28 %).

Značné zpoždění při hledání úložiště pro vysoce radioaktivní odpad by mohlo ovlivnit i časový harmonogram vyklízení úložiště jaderného odpadu v Asse. V oblasti Asse rostou obavy, že vyzvednutí sudů s nízko a středně radioaktivním jaderným odpadem z netěsného dolu u Wolfenbüttelu bude rovněž odloženo - a že se tak z dočasného úložiště, které bylo vybudováno pro odpad z Asse, stane trvalé úložiště.