Aktuality

Česká vláda by měla přistoupit k tvorbě energetické politiky státu, kterou má letos nastavit pomocí strategických dokumentů, zcela novým způsobem. Hlavní body návrhu dnes představili zástupci a zástupkyně ekologických organizací a iniciativy podnikatelů, vědců a aktivních občanů na tiskovém brífinku. Základem funkční energetické politiky by podle nich mělo být otevření trhu novým řešením a zajištění infrastruktury a kapacit pro rozvoj obnovitelných zdrojů, zajištění odklonu od uhlí a oživení uhelných regionů, zahrnutí všech sociálních skupin do spravedlivé transformace energetiky a založení energetické bezpečnosti na evropském rozměru bez fixování se na stavbu nových drahých a problematických jaderných reaktorů. Změna k lepšímu, iniciativa českých podnikatelů, vědců a aktivních občanů, zdůrazňuje, že jasnou moderní vizi energetiky založenou na obnovitelných zdrojích, potřebuje pro svoji udržitelnost i česká podnikatelská sféra.

V roce 2022 se z větrné energie v Evropské unii vyrobilo 420 TWh (15 %) elektřiny. Největším výrobcem se 126 TWh je Německo, kde vítr vyrábí 22 % mixu elektřiny, před Španělskem (62 TWh, rovněž 22 %). Nejvyšší procentuální podíl větrné energie má Dánsko s 55 % elektřiny (19 TWh) před Litvou (38 %), Irskem (34 %) a Portugalskem (28 %).

Značné zpoždění při hledání úložiště pro vysoce radioaktivní odpad by mohlo ovlivnit i časový harmonogram vyklízení úložiště jaderného odpadu v Asse. V oblasti Asse rostou obavy, že vyzvednutí sudů s nízko a středně radioaktivním jaderným odpadem z netěsného dolu u Wolfenbüttelu bude rovněž odloženo - a že se tak z dočasného úložiště, které bylo vybudováno pro odpad z Asse, stane trvalé úložiště.

Společnost CFPP (Carbon Free Power Project), která technicky připravuje výstavbu pilotního projektu s využitím modulárních reaktorů značky NuScale, oznámila v lednu výrazné zvýšení nákladů na výstavbu. Investor, kterým je konsorcium padesáti městských energetických společností s názvem UAMPS (Utah Associated Municipal Power Systems), tak musí počítat s tím, že cena produkované elektřiny vzroste na 89 dolarů za megawatthodinu. To znamená významný nárůst oproti odhadu z roku 2020, který počítal s cenou 58 dolarů.

Obrat Francie v otázce jaderné energie vyvolává v Lucembursku obavy. Tamní vláda chce podniknout kroky proti prodloužení doby provozu francouzské jaderné elektrárny Cattenom.

Po 40 letech ukončil svůj provoz kontroverzní jaderný reaktor Tihange 2 v Belgii a byl definitivně odpojen od sítě. V roce 2012 objevili odborníci tisíce drobných trhlin v tlakové nádobě tohoto reaktoru. Takzvaný "reaktor s prasklinami" se nachází 50 kilometrů od německých hranic. Proti jaderné elektrárně se tak protestovalo také v Německu. Nejkontroverznější belgický jaderný reaktor je však od 31. ledna minulostí. Provozovatel Engie totiž přesně po 40 letech provozu definitivně odstavil druhý blok jaderné elektrárny Tihange.