Ředitel ruské společnosti Rosatom Sergej Kirijenko po únorové návštěvě staveniště jaderné elektrárny Novovoroněž 2 uvedl, že první reaktor bude oproti původnímu plánu spuštěn o dva roky později. V případě druhého bloku dochází ke tříletému zpoždění. První reaktor, který měl být uveden do provozu letos, tak má být spuštěn v roce 2014, druhý blok v roce 2016.
Od pacientů zapomenutých při evakuaci v nemocnicích po tvrzení advokátů majitele elektrárny, že radiace patří tomu, čí pozemek kontaminovala, fukušimská tragédie trvající právě jeden rok skýtá poučení, která bychom neměli přehlédnout. Právě před rokem začala jaderná katastrofa v japonské Fukušimě. Schválně píši „začala“, protože její konec je v nedohlednu: likvidace a zabezpečení elektrárny má podle odhadů společnosti TEPCO trvat asi čtyřicet let a rozsáhlá kontaminace isotopem césia Cs-137 se bude rozkládat ještě pomaleji: potrvá několik století, než prakticky zmizí a úroveň radiace se vrátí na přirozenou úroveň.
Když v roce 2001 podepsal prezident Vladimir Putin ruskou Dumou schválený zákon o možnosti dovozu vyhořelého jaderného paliva z jiných zemí, vznikla u řady zainteresovaných silná očekávání. Na jedné straně tehdejší ruský ministr pro atomovou energii sliboval, že přepracováním zahraničního paliva Rusko vydělá za deset let 20 miliard dolarů. Na druhé straně zejména evropští stratégové začali doufat, že by mohli dosud neřešitelný problém jaderného paliva jednoduše odsunout na východ.
Mezinárodní konference připravená Jihočeskými matkami a sdružením Calla se konala ve čtvrtek 1. března 2012 v kruhovém sále zastupitelstva Krajského úřadu Jihočeského kraje v Českých Budějovicích.
Statistická data Evropské asociace pro větrnou energii za loňský rok ukazují, že v EU zůstal zachovaný trend nastartovaný dobrými výsledky dynamicky se rozvíjejícího sektoru zelené energetiky, podpořeného kvalitní legislativou na podporu čisté ekonomiky. V roce 2011 připadlo v EU z nových instalovaných megawattů 47 % na sluneční a 21 % na větrné elektrárny, naopak atom přišel o výkon více než šesti tisíc megawattů.
Francouzská stárnoucí flotila atomových elektráren bude vyžadovat značné investice do modernizace a posílení bezpečnostních standardů. Protože je Francie ze tří čtvrtin závislá na jaderných zdrojích, pro koncové spotřebitele to znamená značné riziko zdražení energie.
