Velká část členů japonského jaderného dozoru dostávala podle informací japonského tisku v průběhu minulých let pravidelné finanční příspěvky od tamního jaderného průmyslu. Jak informoval japonský renomovaný deník „Asahi Shimbun“, dostali dva z pěti stálých členů komise pro jadernou bezpečnost a 22 z celkového počtu 84 externích kontrolorů v uplynulých pěti letech až do jaderné havárie ve Fukušimě v březnu loňského roku peníze v celkové výši 85 miliónů jenů (ca. 851.000 Euro). To může vzbuzovat pochybnosti o jejich neutralitě, kritizuje deník.
Jaderný průmysl se s problémy po velkých atomových haváriích nepotýká poprvé. Minulé tragédie odhalily buď nedokonalost bezpečnostních systémů (Černobyl), nebo ekonomické slabiny celého sektoru (Three Mile Island). Nejinak tomu bude po Fukušimě. Atom se navíc nachází ve stavu, kdy splaskává domnělá bublina jaderné renesance.
Francouzská elektrárenská společnost EDF odhadla, že do opatření, která bude muset provést ve svých jaderných elektrárnách, aby vyhověly novým bezpečnostním standardům, bude třeba investovat miliardy eur. EDF provozuje 58 reaktorů, v nichž má být podle doporučení jaderného dozoru zvýšena úroveň bezpečnosti. Požaduje to francouzský úřad pro jadernou bezpečnost (Autorité de Sűreté Nucléaire – ASN) na základě výsledků zátěžových testů po fukušimské katastrofě.
Nová dánská vládní koalice představila inovativní energetickou politiku. Plán počítá s přechodem na stoprocentní obnovitelnou ekonomiku včetně dopravy do roku 2050. Energetika bude ze sta procent výhod čistých zdrojů těžit již od 2035. Konkrétně v elektroenergetice pak již do deseti let dodají větrné elektrárny polovinu potřebné energie. Závislosti na uhlí se pak Dáni zbaví do roku 2030.
Z potopených sudů s jaderným odpadem v severovýchodní části Atlantiku uniká radioaktivita. Jak informuje magazín německé televize ARD „Report Mainz“, vykazují odebrané vzorky vody z oblastí s ponořenými sudy s odpady zvýšenou koncentraci plutonia-238. Toto podezření se opírá o výroky Komise pro ochranu vod severního Atlantiku.
Náklady na výstavbu nové jaderné elektrárny typu EPR (Evropský tlakovodní reaktor) ve francouzském Flamanville se vyšplhají až na 6 miliard euro (přibližně 147 miliard korun), tedy téměř na dvojnásobek původně plánované částky. Stavba reaktoru se protáhne o čtyři roky.
