Ministerstvo průmyslu připravuje návrh Státní energetické koncepce České republiky na roky 2011 až 2060. Scénáře vypadají jako z minulého století: až desítky dalších Temelínů, dvě zbourané obce a padesát megatun emisí. V praxi by realizace takových plánů umožnila zachovat dominantními postavení několika málo energetických firmám. Nové doly na hnědé i černé uhlí a uran pak zvýší českou závislost na obřích centrálních zdrojích.
Od začátku roku 2011 platí na Slovensku novelizovaný horní a geologický zákon, který významně zvyšuje pravomoci obcí dotčených průzkumem a případnou těžbou ložiska „radioaktivních nerostů“, tedy především uranových rud.
Takzvaná renesance jaderné energetiky se ve skutečnosti nikdy nekonala v Evropě a ani ve světě, shodla se většina energetických expertů na mezinárodní konferenci "Zelená energetika a jaderné elektrárny - Komu patří budoucnost?", kterou 13. října pořádaly Heinrich Böll Stiftung, Calla, Hnutí Duha a Zelená akademie v Praze.
Na konci října 2011 požádali poslanci parlamentu Tanzanie vládu, aby zastavila průzkum uranových ložisek ve známé přírodní rezervaci Selous Game Reserve. Po prohlídce zkušebních vrtů poslanci usoudili, že těžební projekt by měl vážné dopady na zvířata volně žijící v rezervaci a ohrozil by stabilní příjem z turistiky.
Dva evropské projekty výstavby reaktoru EPR se potácejí v technických problémech. Ruské staveniště budoucí jaderné elektrárny Leningradskaja 2 se potýká s obdobnými potížemi. Zborcení výztuže při betonování vnější stěny ochranné obálky u prvního bloku pozdrží stavbu o několik týdnů.
Jak ukázaly nejnovější simulace japonského provozovatele havarovaných reaktorů ve Fukušimě firmy TEPCO, proniklo roztavené jaderné palivo mnohem hlouběji do betonového dna prvního bloku, než se dosud předpokládalo. Podle vědců se zastavilo pouhých 37 cm od vnějšího ochranného pláště. Ten je přitom poslední bariérou, která odděluje obsah reaktoru od okolního světa.
