Další z kulatých expertních stolů, které pravidelně organizuje pražská kancelář Heinrich-Böll-Stiftung, tentokrát ve spolupráci s Aliancí pro energetickou soběstačnost a Callou, se konal 19. června v prostoru pražského hotelu Jasmín. Věnoval se problematickému tématu ekonomiky jaderné energetiky jen několik týdnů poté, co česká vláda přijala za svůj Národní akční plán jejího rozvoje a uvolnila tak stavidla přípravě až čtyř nových reaktorů (po dvou v Dukovanech a v Temelíně).
Edvard Sequens
Od r. 1997 pracuje v občanském sdružení Calla – Sdružení pro záchranu prostředí České Budějovice jako konzultant a vedoucí projektů v oblasti energetiky, byl i jeho předsedou. Působil v Nezávislé energetické komisi (Pačesově) a rovněž pracoval jako externí poradce ministra životního prostředí. Specializuje se na problematiku obnovitelných zdrojů energie. Za svou práci pro podporu využití sluneční energie obdržel Českou sluneční cenu 2002 od české sekce sdružení Eurosolar. Pracuje jako sekretář uskupení obcí a spolků Platforma proti hlubinnému úložišti.
Konečně, pět let poté, co Jihočeský kraj uzavřel se společností ČEZ Rámcovou smlouvu o spolupráci mezi Jihočeským krajem a společností ČEZ, a.s., se podařilo dotlačit vedení kraje ke zveřejnění, kam peníze vlastně plynou. Jak bylo rozděleno takřka 107 milionů korun v roce 2013, kdo se nestyděl vzít si peníze od ČEZu, to se nyní každý může podívat. Jak uvidíte, tabulka je schována v podkladech jednání zastupitelstva mezi plněním úkolů, a dá se najít jen po trpělivém pátrání.
Jaderné elektrárny jsou účelově označovány jako čisté bezemisní zdroje, které se mají stát nástrojem k řešení problému klimatických změn. Nezaslouženě. Je sice pravda, že samotné reaktory nevypouštějí emise oxidu uhličitého, ale celý jaderný palivový cyklus ano. Další problém spočívá v omezených možnostech jaderné energetiky.
Evropská komise v polovině prázdnin spustila veřejnou konzultaci k připravovanému celoevropskému řešení pojištění a náhrady škody způsobené havárií jaderných elektráren (odpovědnosti za jaderné škody). Jsou žádány i vaše názory až do 22. října. Právně je tato problematika v Evropě roztříštěná, platí dvě základní mezinárodní úmluvy – Pařížská a Vídeňská i jejich dodatky, ale nejsou v některých státech, včetně České republiky splněny. A žádná nezajišťuje, že by se oběti případné jaderné havárie dočkali spravedlivého odškodnění.
Běžnému českému člověku je v mnoha podobách opakovaně servírována informace: „Jaderná elektrárna Temelín (nebo Dukovany) je naprosto bezpečná!“. Opravdu je vše tak skvělé, jak se to propaganda snaží podávat? Přestože český Státní úřad pro jadernou bezpečnost má od nestrannosti vůči jadernému průmyslu, na rozdíl od jeho německých nebo francouzských kolegů, poměrně daleko, bylo by dobré podívat se, co na to říká jeho předsedkyně Dana Drábová.
Nový ministr životního prostředí propaguje investici do dalších bloků jaderné elektrárny Temelín. Podle energetických studií však nic takového nepotřebujeme.
