Aktuality

Lucemburská vláda odmítá belgické plány na stavbu konečného úložiště jaderných odpadů na hranici s Lucemburskem. „Přeshraniční rizika nejsou dosud známa,“ řekla ministryně životního prostředí Lucemburska Carole Dieschbourg v úterý novinářům. „Bylo by nezodpovědné a neakceptovatelné rozhodovat o takových projektech, aniž by se vědělo, jaké dlouhodobé důsledky to bude mít na zdraví našich obyvatel a také na stav spodních vod,“ řekla tato zelená politička.

Platforma proti hlubinnému úložišti se na shromáždění svých členů v Chanovicích 24. června shodla na pokračování svých aktivit i po oznámeném výběru čtyř preferovaných lokalit a to za podpory starostů a zástupců spolků i z těch míst, které mají být zařazeny mezi záložní.  I nadále bude usilovat o změnu vládního přístupu tak, aby jediným řešením problému jaderných odpadů nebylo konečné hlubinné úložiště v roce 2065,  a také aby obce i veřejnost měly zákony dostatečně garantované možnosti hájit své oprávněné zájmy při rozhodování právě o úložišti.

Dodržení aktuálního termínu spuštění prvního bloku jaderné elektrárny Vogtle v americkém státě Georgia, který byl stanoven na listopad 2021, je velmi nepravděpodobné. Uvedl to Don Grace víceprezident pro technické záležitosti Vogtle Monitoring Group v hlášení pro Výbor veřejné služby. Výbor pro veřejné služby (Public Service Commission - PSC) státu Georgia plní funkci regulátora trhu, a rozhoduje o tom, jak si investor výstavby může promítnout své náklady do ceny elektřiny. Podle Dona Grace hrozí rovněž další prodražení projektu. Zástupci investora z firmy Georgia Power naopak věří, že současný harmonogram i rozpočet bude dodržen.

Připomínky, které uplatnily jednotlivé vládní rezorty k návrhu Ministerstva průmyslu na zákon, kterým se vytváří podpora nových jaderných reaktorů, dávají za pravdu kritice ekologických organizací.  Hlavním principem zákona jsou na nejméně 30 let garantované výkupní ceny pro elektřinu z jaderných reaktorů, které se následně rozpočítají do účtů za elektřinu všem jejím odběratelům.  Návrh je však v řadě ohledů příliš vágní, neobsahuje žádné reálné ekonomické propočty, kolik by taková podpora jaderných reaktorů mohla stát, žádný maximální limit, o kolik se bude moci navýšit platba za elektřinu a protože všechny významné parametry nechává na smlouvách mezi investorem (aktuálně ČEZ) a vládou, představuje tak bianko šek s neomezeným čerpáním.

Expertní panel ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) 4. června uzavřel svou práci a starostové i obyvatelé měst a obcí z dnešních devíti lokalit, kde probíhalo hledání místa pro hlubinné úložiště vysoceradioaktivních odpadů, se dozvěděli, ve kterých čtyřech ponesou břímě svého ohrožení dál. Jsou to Janoch u Temelína, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a Březový potok v Pošumaví. Rozhodnutí ale bude na ministrovi průmyslu, který vše postoupí vládě. Platforma proti hlubinnému úložišti jej vyzývá, aby ještě předtím nechal dosavadní postup a závěry  SÚRAO zhodnotit nezávislým odborným oponentním řízením, jak je v obdobných případech obvyklé.

Ministr Havlíček informoval, že je vláda rozhodnuta sama si půjčit a úvěrovat takto obrovské náklady plánu na nový reaktor v Dukovanech. Kromě toho Ministerstvo průmyslu zpracovalo návrh zákona, kterým má poskytnout garantovanou výkupní cenu elektřiny z nového bloku na nejméně 30 let. Tu zaplatí české domácnosti a firmy v ceně za elektřinu. ČEZ má navíc právo předat celý projekt státu v okamžiku, kdyby se některé parametry dohodnuté ve smlouvách mezi vládou a firmou ČEZ, které nebyly zveřejněny, změnily. Zásadním problémem jsou chybějící vládní ekonomické analýzy, které by věrohodně ukázaly na skutečné náklady, které by měli zaplatit jak spotřebitelé elektřiny, tak i daňoví poplatníci.