Aktuality

Obce a spolky z lokalit, které vláda těsně před vánočními svátky potvrdila jako vhodné pro hledání místa pro konečné uložení vysoceradioaktivních odpadů - Březového potoka v Pošumaví, Horky na Třebíčsku a Hrádku na Jihlavsku a které spolupracují v Platformě  proti hlubinnému úložišti, se budou dál bránit tomuto projektu. Využijí k tomu všechny dostupné legální možnosti, od informačních aktivit po případné právní kroky. Obrátí se také na nově zvolené samosprávy dotčených krajů a další politiky s žádostí o aktivní pomoc. Chtějí změny v legislativě, které zajistí respektování jejich zájmů. V nadcházející aktualizaci vládní Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem budou prosazovat dlouhodobé skladování jako alternativu uložení do zemské hlubiny.

Autorský tým ročenky World Nuclear Industry Status Report zveřejnil na svých stránkách základní údaje o vývoji jaderné energetiky ve světě v roce 2020. Přehled přinášíme ve zkráceném překladu. Rok 2020 přinesl ve světě jaderného průmyslu tyto zásadní události: bylo spuštěno pět nových reaktorů (o sedm méně oproti předpokladům ze začátku roku), šest bloků definitivně ukončilo provoz. Byla zahájena výstavba pěti nových reaktorů. V provozu je aktuálně 412 reaktorů (o tři méně než před rokem v důsledku dlouhodobých odstávek), ve výstavbě dalších 51 (stejně jako loni).

Městský soud v Praze zrušil další rozhodnutí ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), kterým v roce 2017 odmítl poskytnout informace spolku Calla – Sdružení pro záchranu prostředí podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Soud pro odmítnutí poskytnout technicko-ekonomické studie realizace výzkumného programu Podzemního výzkumného pracoviště Bukov nenašel žádný zákonný důvod a vrátil věc k novému rozhodnutí.  Callu v této soudní při zastupovala právní kancelář Doucha Šikola advokáti s.r.o.. Calla již v minulosti vůči utajování informací ze strany SÚRAO u soudu uspěla, a to v roce 2002 a 2016.  

Na přelomu roku oznámila švédská energetická společnost Vattenfall ukončení provozu prvního bloku v jaderné elektrárně Ringhals v blízkosti Göteborgu. Varný reaktor o výkonu 880 MW byl uveden do provozu v říjnu roku 1974 a byl provozován 46 let.

Po spuštění prvního reaktoru běloruské jaderné elektrárny Ostrovec na začátku listopadu došlo již ke dvěma nehodám, které si vyžádaly odstavení bloku. V prvním případě šlo o poruchu transformátoru mimo jaderný blok. Druhá nehoda byla patrně vážnější a způsob, jakým o ní byla informována veřejnost vyvolává značnou nedůvěru.

Vyplatí se při nahrazování uhelných elektráren vsadit na obnovitelné zdroje nebo na rozvoj jaderné energetiky? Na tuto otázku odpoví diametrálně odlišně pracovník českého a německého ministerstva odpovědného za energetickou koncepci, třebaže mají podobné vzdělání. Přechod k nízkouhlíkové energetice bude vyžadovat velké investice a chyba v jejich nasměrování by mohla celý proces ohrozit.