Aktuality

Poslanecká sněmovna na mimořádné schůzi v pátek 20. listopadu nezvládla projednat návrh zákona o podpoře nových jaderných reaktorů. Kromě debaty o požadavcích opozice, aby nejdříve bylo vyloučeno bezpečnostní riziko, které plyne z účasti ruských a čínských firem na projektech typu nového reaktoru v Dukovanech zazněla řada výhrad k ekonomickým dopadům návrhu.

Úsilím části poslanců, zejména KSČM a SPD, byla na pátek 20. listopadu na 10 hodinu svolána mimořádná schůze Poslanecké sněmovny s cílem projednat ve druhém čtení návrh vládního zákona, který má zajistit bezprecedentní veřejnou finanční podporu pro stavbu nových velkých jaderných reaktorů.  Poslanci však dostali návrh bez věrohodných ekonomických analýz, ukazujících na skutečné náklady, které v budoucnu zaplatí jak spotřebitelé elektřiny, tak i daňoví poplatníci. Parlament se schválením zákona v navržené podobě zbaví poslední možnosti jak ovlivnit výslednou výši veřejné podpory i jaké projekty budou podpořeny.   

Po Státním úřadu pro jadernou bezpečnost se k projektu podzemního výzkumného pracoviště (PVP) Bukov, který nechala postavit a provozuje jej Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) na místě bývalých uranových dolů u Dolní Rožínky, kriticky vyjádřila další státní instituce – Nejvyšší kontrolní úřad: „Výdaje na provoz pracoviště nepovažuje NKÚ za dostatečně účelné a hospodárné.“ Na problematičnost projektu od počátku upozorňují i spolky Calla a Nechceme úložiště Kraví hora. Vznikl bez opory v tehdy platné vládní Koncepci nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem a bez toho, aby o investicích do přípravy a stavby PVP (107 mil. Kč) rozhodla vláda skrze každoročně schvalované plány činnosti SÚRAO, více zde.

Platforma proti hlubinnému úložišti sdružující 51 měst, obcí a spolků je přesvědčena o nutnosti změnit dosavadní postup při hledání řešení, jak naložit s vyhořelým jaderným palivem. Zpoždění, které hledání místa pro hlubinné úložiště nabralo, nelze nahradit spěchem. Naopak před pokračováním je nejprve nezbytné přijmout stále neexistující zákon o zapojení obcí do výběru úložiště a také dobře připravit a projednat pravidla případného pokračování.  Ve vší vážnosti pak zvážit i jiné varianty naložení s nebezpečným dědictvím jaderné energetiky. Dlouhodobé skladování by mohlo dát časový prostor pro hledání bezpečnějšího řešení, než je jeho „zakopání v zemi“.

Spolková vláda se staví k prodlužování provozu jaderných elektráren dle svého vlastního vyjádření kriticky, nemůže tomu však v případě zahraničních jaderných elektráren zamezit. V odpovědi na dotaz frakce Spolek 90/Zelení vysvětluje, že se v této věci jasně zasazuje za to, aby se prováděly minimálně přeshraniční procesy EIA (posouzení vlivů prodloužení provozu na životní prostředí), aby proces probíhal transparentně a byla umožněna přeshraniční účast veřejnosti.

Bavorský ministerský předseda Markus Söder striktně odmítá, aby celé dvě třetiny území Bavorska byly uváděny jako geologicky vhodné pro stavbu budoucího konečného jaderného úložiště. Obyvatelé Bavorského lesa se kromě toho cítí ohroženi také českou stranou.