Ekonomika jádra

Bývalý bulharský premiér a současný opoziční poslanec Nikolaj Denkov upozornil v diskusním pořadu rádia Free Europe na dokumenty, které potvrzují, že státem vlastněný podnik Kozloduj NPP plánuje koupit pozemky o výměře necelých 7 hektarů od soukromého vlastníka za 98 milionů eur. Cena čtverečního metru je tisíckrát vyšší než v případě sousedních pozemků, které stát pro stavbu elektrárny již vykoupil.

Také poslední vydání publikace World Nuclear Industry Status Report 2025 přináší srovnání aktuálního rozvoje odvětví obnovitelných zdrojů a jaderné energetiky. Jako měřítko využívá tři parametry – objem prostředků investovaný do srovnávaných technologií, instalovaný výkon a produkci elektřiny.

Česká republika se dlouhodobě řadí mezi země s nejmenším podílem výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v Evropské unii - v roce 2024 byla třetí od konce před Maltou a Lucemburskem. Jedním z důvodů pomalého rozvoje obnovitelných zdrojů je obtížné prosazování podpůrných schémat typu garantovaných výkupních cen elektřiny, které jsou pro investory do obnovitelných zdrojů nezbytné. Stejný typ garance ovšem potřebují i jaderné elektrárny, jejichž rozvoj má v České republice širokou politickou podporu. Hnutí DUHA zveřejnilo aktualizovanou analýzu Co nás vyjde levněji? Obnovitelná, nebo jaderná cesta?, ve kterém srovnává náklady na podporu obnovitelných zdrojů a jaderných elektráren.

V obsáhlém článku s názvem Why investing in new nuclear plants is bad for the climate hledají výzkumní pracovníci Luke Haywood, Marion Leroutier a Robert Pietzcker také odpověď na otázku, co způsobuje vysoké náklady na výstavbu jaderných elektráren a zejména jejich nárůst v porovnání s obdobím sedmdesátých a osmdesátých let dvacátého století. Přinášíme shrnutí jejich závěrů, k nimž patří, že investice do nových jaderných elektráren jsou kvůli vysokým nákladům a dlouhé době výstavby škodlivé pro klima. 

Vláda schválila „Akční plán pro řešení dopadů dostavby Jaderné elektrárny Dukovany“. Státní rozpočet Česka tak bude zatížen dalšími minimálně 12 miliardami korun, jimiž bude dotovat přiznané dopady této stavby na okolí a vládní propagandu vylepšující obraz jaderné energetiky.  Na účtu daňových poplatníků tak přibude další položka ke stávajícím 400 miliardám korun v cenách roku 2024, za kolik slíbila dodat dva nové dosud nikdy nepostavené typy reaktorů jihokorejská KHNP a ke skoro 14 miliardám na úpravu dopravní trasy od Labe po Dukovany, bez níž by se těžké ocelové odlitky z Koreje nedostaly na místo.

Nedávno odhalený obsah „kompromisní dohody“ mezi společnostmi Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP), Korea Electric Power Corporation (KEPCO) a Westinghouse je šokující. Dohoda podepsaná v lednu stanoví, že exporty jaderných elektráren KHNP musí procházet nejen technickým ověřením společností Westinghouse v příštích 50 letech, ale KHNP také musí zaplatit přibližně 240 miliard wonů na technologických licenčních poplatcích za každý exportovaný reaktor (3,6 miliardy korun) a ještě k němu uzavřít smlouvu na nákup zboží a služeb v hodnotě 900 miliard wonů (13,6 miliardy korun).