Energetická politika

Autorský tým ročenky World Nuclear Industry Status Report zveřejnil 19. září 2024 aktuální verzi své zprávy. Základní informace přinášíme v českém překladu.  Základní údaje o jaderné energetice ve světě V polovině roku 2024 (k 1. červenci) bylo celkem v provozu 408 jaderných reaktorů ve 32 zemích. To je o jeden více než před rokem a o 30 méně než v roce 2002, kdy počet provozovaných reaktorů ve světě dosáhl historického maxima. Instalovaný výkon reaktorů v provozu dosáhl ke stejnému datu hodnoty 367,3 GW, což znamená překročení dosavadního historického maxima o 0,2 GW. Podíl jaderných elektráren na globální hrubé výrobě elektřiny mírně klesl na 9,15 %, především v důsledku stabilního růstu obnovitelných zdrojů (solární a větrné elektrárny v roce 2023 pokryly 13,8 % globální hrubé výroby elektřiny).

Ministerstva průmyslu a obchodu i životního prostředí v tichosti upravily návrhy Státní energetické koncepce ČR a Politiky ochrany klimatu v ČR. Nově předložené dokumenty obsahují nižší cíle pro snižování emisí skleníkových plynů a ochranu klimatu pro roky 2030 i 2050. Důvody resorty neuvedly. Ekologické organizace to považují za špatný krok na úkor ochrany životního prostředí i modernizace ekonomiky. Ze stejného důvodu organizace nadále kritizují zbytečně nízký cíl pro rozvoj obnovitelných zdrojů. Česká republika přitom potřebuje mít co nejdříve ambiciózní energetickou a klimatickou strategii, jejímž plněním adekvátně přispěje k řešení klimatické krize a posílí svoji energetickou bezpečnost a konkurenceschopnost.

Schválení strategických dokumentů, které určí energetickou a klimatickou politiku našeho státu na dalších 25 let vláda ČR opět odložila. Jedná se o Státní energetickou koncepci (SEK), Politiku ochrany klimatu (POK) a Národní klimaticko-energetický plán (NKEP), který měl být schválen a zaslán Evropské komisi již na konci června. Podle ekologických organizací se vláda na poslední chvíli lekla zkratkovitého a nepřesného spojování uvedených dokumentů se zdražováním. Organizace, mají k obsahům vážné výhrady a vyzývají vládu k přijetí takových ambiciózních energetických a klimatických strategií,  které povedou k co nejvyšší energetické soběstačnosti domácností, zajistí co nejvíce levné a čisté elektřiny a rozsáhlé úspory tepla. Jasný plán do budoucna potřebuje také český průmysl.

Vláda dnes rozhodla, že budoucnost české jaderné energetiky má být spojena s jihokorejskou státní firmou KHNP (Korea Hydro & Nuclear Power, dceřiná firma elektrárenského koncernu KEPCO), která by měla postavit dva nové reaktory v Dukovanech. Příští vlády pak mohou na základě opce objednávku rozšířit i na dva nové reaktory v Temelíně, podmínky této opce ale ještě nebyly dojednány.  

Poslední jednání Platformy pro strategie v oblasti energetiky a klimatu ještě před zasedáním vlády k této věci ukázalo, že vyšší využití solárních a větrných elektráren (scénář s 32% pokrytím spotřeby energie obnovitelnými zdroji v roce 2030) by bylo celkově o něco levnější, zejména díky nižším nákladům na energie. A to i při naopak vyšším objemu potřebných investic. Tento scénář by dále vyžadoval do roku 2030 menší výstavbu zdrojů na fosilní zemní plyn než scénář s nižším využitím OZE v roce 2030. 

Účastníci tendru, na jehož základě hodlá Česká republika a ČEZ investovat stovky miliard korun do výstavby jednoho až čtyř nových jaderných bloků, rozhodně nejsou v optimální kondici. Experti, kteří EDF, KHNP a Westinghouse dlouhodobě sledují v jejich domovských zemích soudí, že firmy dosud nevyřešily zásadní problémy, které zkomplikovaly jejich nedávné projekty.