Otázka, jak naložit s vyhořelým palivem z jaderných elektráren, není na Slovensku zdaleka tak aktuální jako v České republice. Kapacity i peníze vyčleněné na řešení problému jaderného odpadu musely být dosud věnovány hlavně na likvidaci havarované elektrárny A1 v Jaslovských Bohunicích.
Podle vyjádření ministra životního prostředí Norberta Röttgena zvažuje německá vláda založení veřejně spravovaného fondu určeného pro likvidaci vysoce radioaktivních odpadů z jaderných elektráren. Ministr svým prohlášením reagoval na výsledky studie, ve které Greenpeace prověřuje rizika deficitu stávajícího jaderného fondu.
Pátého května se konal již tradiční Pochod okolím Lubence. Více než stovka účastníků pochodu se na vytyčené trase setkávala na různých místech s transparenty a cedulkami vyjadřujícími nesouhlas s plánovanými průzkumnými pracemi v lokalitě Čertovka. Tedy s průzkumy, které jsou nutným předpokladem pro vybudování úložiště jaderného odpadu.
Když v roce 2001 podepsal prezident Vladimir Putin ruskou Dumou schválený zákon o možnosti dovozu vyhořelého jaderného paliva z jiných zemí, vznikla u řady zainteresovaných silná očekávání. Na jedné straně tehdejší ruský ministr pro atomovou energii sliboval, že přepracováním zahraničního paliva Rusko vydělá za deset let 20 miliard dolarů. Na druhé straně zejména evropští stratégové začali doufat, že by mohli dosud neřešitelný problém jaderného paliva jednoduše odsunout na východ.
Pověřencem vlády Horního Rakouska pro otázky jaderných zařízení se v polovině roku 2011 stal Ing. Dalibor Stráský, který ve své profesní minulosti působil také jako poradce českého ministra životního prostředí. Položili jsme mu pár otázek souvisejících s jeho novou pozicí.
Vedle šesti lokalit, na nichž Správa úložišť radioaktivních odpadů narazila povětšinou na zásadní nesouhlas se svými aktivitami, přibyly některé další. Z vojenských újezdů pokračuje zkoumání už jen v jihočeských Boleticích, ale nově byla k lokalitám přiřazena Kraví hora na Českomoravské vysočině. Trochu vám obě místa přiblížíme.
