Aktuality

Bývalý bulharský premiér a současný opoziční poslanec Nikolaj Denkov upozornil v diskusním pořadu rádia Free Europe na dokumenty, které potvrzují, že státem vlastněný podnik Kozloduj NPP plánuje koupit pozemky o výměře necelých 7 hektarů od soukromého vlastníka za 98 milionů eur. Cena čtverečního metru je tisíckrát vyšší než v případě sousedních pozemků, které stát pro stavbu elektrárny již vykoupil.

Také poslední vydání publikace World Nuclear Industry Status Report 2025 přináší srovnání aktuálního rozvoje odvětví obnovitelných zdrojů a jaderné energetiky. Jako měřítko využívá tři parametry – objem prostředků investovaný do srovnávaných technologií, instalovaný výkon a produkci elektřiny.

Je jaderná energetika skutečně tak levná a výhodná, jak se nám tvrdí? Česko stojí na energetické křižovatce. Zatímco o jádru se mluví jako o pilíři naší bezpečnosti, obnovitelné zdroje (OZE) zůstávají v ústraní. V detailním videorozboru se podíváme pod povrch oficiálních čísel a odhalíme skryté náklady, které se v budoucnu mohou dramaticky promítnout do našich peněženek.

Ministerstvo životního prostředí rozhodlo, že k záměru na stavbu modulárních atomových reaktorů v Tušimicích bude muset ČEZ nechat zpracovat celou řadu studií a vysvětlit mnoho nesrovnalostí, aby mohly být posouzeny dopady případné realizace na životní prostředí a zdraví lidí. Plyne to ze závěrů zjišťovacího řízení v procesu EIA, kterými ministerstvo reagovalo na vyjádření a připomínky úřadů, institucí, spolků či dotčených občanů. Třetí česká jaderná elektrárna nemá být podle plánů energetické firmy žádný drobeček, ale v blízkosti Kadaně či Chomutova by mohly vyrůst až tři reaktory velikosti dnešních dukovanských o celkovém výkonu 1 500 MW.

Beseda s energetickým expertem Oldřichem Sklenářem, která se konala v Chomutovské knihovně 12. 11. 2025. Pořádala Calla – Sdružení pro záchranu prostředí. Podle plánů ČEZ by uhelné kotle v elektrárně Tušimice měly nahradit jaderné reaktory označované jako modulární, někdy SMR. Probíhá již první etapa povolování. Jak jsou ale tyto technologie připravené k nasazení do praxe? Jsou vůbec malé? A jsou levnější a bezpečnější než ty velké? Jak by projekt jaderné elektrárny v Tušimicích mohl vypadat a které konkrétní typy reaktorů by tu mohly vzniknout? Zhlédněte zde: https://youtu.be/JZ1VmvEnjlY?si=eEuUQDjL8iZPzIyz 

Nový ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček má na odpovědnost také budoucnost obyvatel obcí, pod jejichž domovy mají skončit tisíce tun vysoceradioaktivního vyhořelého jaderného paliva. Zatímco se vrátil do funkce se slibem přidat další tisíce tun tohoto odpadu plánovaným rozhodnutím vlády o rozšíření jaderné elektrárny v Temelíně, chybí náznak, jakým způsobem se hodlá postavit k výběru finální lokality pro konečné hlubinné úložiště. Ministrovi podřízená Správa úložišť radioaktivních odpadů se chystá navzdory nesouhlasu a žalobám tří desítek obcí zahájit geologické průzkumné práce ve čtyřech lokalitách. Přitom starostkám a starostům ohrožených obcí chybí zákonné možnosti hájit oprávněné zájmy svých občanů. Karel Havlíček, který byl ministrem průmyslu již v letech 2019 až 2021, tehdy nepřipravil zákon, který by situaci napravil.