Portugalská energetika běžela v prvním čtvrtletí loňského roku až ze dvou třetin z dodávek obnovitelné energie a síť přitom nezaznamenala žádné problémy a výpadky. Portugalská ekonomika se v posledních letech potácela nad hranicí bankrotu. Potíže s hospodářstvím tak odvrátily pozornost od stabilního a dlouhodobého růstu místních obnovitelných zdrojů. Přímořský jihoevropský stát má pochopitelně lepší podmínky pro využití vodních a větrných zdrojů než Česká republika, přesto však stojí za pozornost tamní orientace na obnovitelné zdroje v kombinaci s investicemi do posílení moderní elektrizační soustavy. Tento rok vystoupilo Portugalsko ze záchranného programu EU a tak bude moci zvedající se stát udělat další krok v šetrné energetice.
Původní optimismus provázející rozvoj jaderné energie naráží čím dál více na neuspokojivou realitu. Nejenom, že se zvyšují Miloš Zeman prohlásil, že český stát nebude podporovat obnovitelné zdroje energie. Jak si skutečně stojí? Pravidelně se na ně například svádí zvyšování ceny elektřiny. Majoritní část zvýšení ceny elektřiny ovšem na jejich vrub nepadá.
Evropští lídři na konci minulého týdne jednali o budoucí podobě energetiky do roku 2030. Vedle klimatické a energetické politiky byla tématem i závislost EU na importu plynu a ropy z nevyzpytatelného Ruska. Česká vláda se moderním cílům ve snižování emisí a dalšímu růstu zdrojů brání. Premiér Sobotka by si proto měl přečíst programové prohlášení své vlády staré sotva pár měsíců. Nová vláda v něm totiž slíbila řadu kroků, které zvýší energetickou soběstačnost a povedou Česko k prosperitě ekologicky orientovaným hospodářstvím.
Hlavní témata vlády v oblasti životního prostředí jsou popsány ve zprávě Hnutí Duha Na nové ministry čekají žhavé úkoly. Ministr průmyslu a obchodu (MPO) Jan Mládek by se měl hlavně dohodnout s premiérem, koaličními stranami i opozicí na zákoně Velká výzva,který stanoví, jak budeme snižovat závislost naší země na ropě, plynu a uhelných dolech. Ministr životního prostředí (MŽP) Richard Brabec bude muset zejména vylepšit žalostnou úroveň recyklace odpadků, zajistit péči o divokou přírodu v národních parcích a zajistit pokračování Zelené úsporám, která sníží účty rodinám a pomůže vyčistit smog.
Elektrárny se mají stavět kvůli výrobě elektřiny - až to bude potřeba - a ne jako způsob zvyšování zaměstnaností. Investor(ČEZ) požaduje státní garance ceny vyrobené elektřiny, přestože elektřina z nových bloků bude kvůli přebytku zdrojů nejméně deset let exportována. Za takových podmínek je Temelín hladovou zdí a dalším tunelem na peněženky občanů. (Reakce na PR článek konzultanta a bývalého člena představenstva ČEZ pana Hezoučkého: http://www.ceskapozice.cz/byznys/energetika/dostavba-temelina-kdy-kdyz-ne-ted)
Původní optimismus provázející rozvoj jaderné energie naráží čím dál více na neuspokojivou realitu. Nejenom, že se zvyšují přímé náklady na výstavbu nových reaktorů v Evropě, rostou i externí náklady výroby elektřiny a jejich energetická návratnost. V předpovědích Mezinárodní agentury pro atomovou energii z roku 1974 pro rok 2000 se objevuje předpokládaný instalovaný výkon jaderných elektráren 4500 GW, realita je ale úplně jiná – v roce 2000 bylo ve skutečnosti celková instalovaná kapacita pouhých 349 GW, předpoklad byl tedy splněn na pouhých 7,8 %.
