Vysocí státní úředníci stále tvrdí, že jádro je nejlevnější zdroj a jinou možnost nemáme. To ale ostře kontrastuje s veřejně publikovanými cenovými kalkulacemi jaderné a obnovitelné energie. Jedná se o neznalost, nebo o záměr?

Česko již nějaký čas debatuje o nových jaderných reaktorech. Slibuje je i nově jmenovaná vláda, a to i přesto, že jí pro rozhodnutí chybí ekonomické kalkulace dopadů na státní rozpočet nebo spotřebitele elektřiny. Jaderná debata běží už vlastně neuvěřitelných 14 let. To je dobrý důvod pro připomenutí základních milníků, které by nás mohly probudit z jaderného snu.

Ministr průmyslu Tomáš Hüner odešel z funkce, aniž splnil, co nasliboval nejen starostům obcí, kde stát hledá místo hlubinné geologické úložiště vysoceradioaktivních odpadů.  Totiž, že do konce června, do termínu, který mu uložila vláda, předloží návrh zákona o zapojení obcí do procesu výběru. Jeho absence je jeden z důvodů, proč je u nás tak vyhrocený spor mezi dotčenými samosprávami a zástupci státu.

Významná americká banka letos oznámila, že výrobní náklady na elektřinu ze slunce a větru jsou, včetně akumulace, nižší než obdobné náklady z fosilních a jaderných zdrojů. Externí náklady nebyly brány v potaz.

Končící vláda pomalu, ale přesto pokračovala v přípravě projektu nových jaderných reaktorů. Podle akčního plánu rozvoje jaderné energetiky v České republice, který si k tomu schválila, jsou chystány souběžně dva nové bloky v Dukovanech a dalších dva v Temelíně. I kdyby se nakonec měly stavět „jen“ dva reaktory, vyjde investice přinejmenším na 350 miliard korun, nejspíše však ještě výrazně více a další stamiliardy zaplatíme na podporách jimi vyrobené elektřiny.  Už to je dostatečný důvod, aby veškeré kroky byly od samého počátku naprosto otevřené a nedospěli jsme po čase k nové „kauze OKD“, jen s mnohonásobně většími ekonomickými důsledky.

Z médií se na nás hrnou informace o nutnosti „dostavět“ Dukovany, že se ČEZ rozdělí kvůli „dostavbě“ nových reaktorů, co si která politická strana myslí o „dostavbě“ jaderných elektráren, výzkumníci Sociologického ústavu se nás ptají na názor na „dostavbu“ Temelína apod. Zdá se, že se tuzemským propagátorům atomových reaktorů podařilo prosadit zcela nový význam toho slova, když začalo být bezmyšlenkovitě používáno v běžné mluvě i když je to vlastně podivné.