Komentáře

Jaderné sny a realita

Původní optimismus provázející rozvoj jaderné energie naráží čím dál více na neuspokojivou realitu. Nejenom, že se zvyšují přímé náklady na výstavbu nových reaktorů v Evropě, rostou i externí náklady výroby elektřiny a jejich energetická návratnost. V předpovědích Mezinárodní agentury pro atomovou energii z roku 1974 pro rok 2000 se objevuje předpokládaný instalovaný výkon jaderných elektráren 4500 GW, realita je ale úplně jiná – v roce 2000 bylo ve skutečnosti celková instalovaná kapacita pouhých 349 GW, předpoklad byl tedy splněn na pouhých 7,8 %.

Britům to ještě nikdo neřekl?

Překlad článku z Renewables international. Soudě podle diskusí na sociálních sítích, německá komunita obnovitelných zdrojů je potěšena oznámením o stavbě nové jaderné elektrárny ve Velké Británii. Náklady jsou nyní, konečně, tak transparentní - a tak vysoké! Ještě nikdo neřekl Britům kolik stojí elektřina z obnovitelných zdrojů?

Britům to ještě nikdo neřekl?

Překlad článku z Renewables international. Soudě podle diskusí na sociálních sítích, německá komunita obnovitelných zdrojů je potěšena oznámením o stavbě nové jaderné elektrárny ve Velké Británii. Náklady jsou nyní, konečně, tak transparentní - a tak vysoké! Ještě nikdo neřekl Britům kolik stojí elektřina z obnovitelných zdrojů?

Kde je ten bájný volný trh?

Mnozí zastánci starých dobrých časů v energetice rádi připomínají dobu před nástupem obnovitelných zdrojů, kdy údajně v Evropě vládl volný trh, rozuměj energetické monopoly či oligopoly. S vážnou tváří mluví o nutnosti zrušit “špatnou” podporu nových technologií a vrátit se k tzv. “tržním podmínkám” a férové soutěži všech zdrojů elektřiny. Jenže jak ve skutečnosti tento trh fungoval a stále ještě funguje? Jaké podmínky si elektrárenské firmy za ta desetiletí vynutily?

Kde je ten bájný volný trh?

Mnozí zastánci starých dobrých časů v energetice rádi připomínají dobu před nástupem obnovitelných zdrojů, kdy údajně v Evropě vládl volný trh, rozuměj energetické monopoly či oligopoly. S vážnou tváří mluví o nutnosti zrušit “špatnou” podporu nových technologií a vrátit se k tzv. “tržním podmínkám” a férové soutěži všech zdrojů elektřiny. Jenže jak ve skutečnosti tento trh fungoval a stále ještě funguje? Jaké podmínky si elektrárenské firmy za ta desetiletí vynutily?

Zateplování není spojlerem na koloběžku

Ekonomka Šichtařová se nelichotivě vyjádřila k ekonomickým plánům ČSSD. Souhlasím, že různé megalomanské budovatelské plány ČSSD například stavba Temelína jsou nesmyslné, neboť při dnešní rychle se měnící situaci a vývoji nových technologií je to velmi riziková a hlavně zatím nepotřebná stavba. Ovšem nesouhlasím s jejím názorem, že zrovna zateplování je čímsi marginálním, co ekonomice moc nepomůže. ČSSD plány na podporu zateplování opisuje od úspěšného projektu Zelená úsporám, zavedeného ministrem životního prostředí Martinem Bursíkem během účasti Strany zelených ve vládě Mirka Topolánka.

O nás

Temelín.cz přináší nezávislé informace o jaderné energetice u nás i ve světě, jaké v běžných médiích nezískáte. Fakta o dnešních i plánovaných reaktorech, těžbě uranu a jaderných odpadech i o naší domnělé závislosti na elektřině z atomu a možnostech řešení.

Hnutí Duha logo Calla logo