Jedním z neopomenutelných úkolů současné energetiky je, podle pařížské dohody, dosáhnout snížení emisí skleníkových plynů do roku 2050 na nulu. S postupujícím časem vidíme, že splnění tohoto plánu se stává stále těžším; křivka nárůstu teplot exponenciálně stoupá, nehledě na konference COP, ani na covidová omezení.

Obce, na jejichž území státní Správa úložišť radioaktivních odpadů hledá místo pro definitivní hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva a dalších vysoce radioaktivních odpadů, čekaly od vlády Petra Fialy změnu. Ne bezdůvodně, na předvolební slibování navázalo vládní programové prohlášení: „Posílíme práva dotčených obcí při případném rozhodování o umístění hlubinného úložiště. Budeme vyhodnocovat i jiná řešení, než je konečné umístění hlubinného úložiště v ČR.“ Bohužel, ani tentokrát se ale samosprávy nedočkaly.

Jaderná energetika získala od svých propagátorů v Česku nový slogan „stabilní energie“, jež zní v reklamách ČEZu, v prohlášení politiků a převzala jej i média. To ji má pomoci udržet na energetickém „hřišti“ poté, co se ukázalo, že není ani levná (patří k nejdražším ze zdrojů), Fukušimská havárie připomněla limity její bezpečnosti a o jejíž „čistotě“ si lze popovídat s obyvateli obcí, pod nimiž má vyrůst konečné hlubinné úložiště vysoko radioaktivních odpadů. 

Význam jaderné energie v posledním čtvrtstoletí klesá. Její podíl na celosvětové výrobě elektrické energie se snížil ze 17,5 % v roce 1996 na přibližně 9,8 % v roce 2021. Pokročilé jaderné reaktory a malé modulární reaktory (SMR) jsou navrženy jako potenciální způsoby řešení problémů –ekonomické konkurenceschopnosti, rizika havárií, vazby na šíření a produkci odpadu – kterým technologie jaderná energetika čelí. Zatím se jedná ale především o plány.

Každoroční zpráva World Nuclear Industry Status Report přináší v posledních letech velmi podobné hlavní sdělení. Počet jaderných reaktorů nově uvedených do provozu ve světovém měřítku přibližně odpovídá počtu bloků, které byly v daném roce trvale odstaveny. Vzhledem k vyššímu výkonu nových bloků celkový instalovaný výkon jaderných elektráren mírně stoupá, ale ke strmému růstu ze sedmdesátých a osmdesátých let se nepřibližuje, píše ve svém komentáři Karel Polanecký, energetický expert Hnutí Duha. Válka na Ukrajině může podle Polaneckého poptávku po jádru zvýšit navzdory tomu, že konflikt ukázal zranitelnost atomových elektráren.

Málokterá technologie je tak rozporuplná jako jaderná energie. Přes 400.000 tun spotřebovaných palivových článků na světě a k tomu jeden jediný vybudovaný sklad ve finském Onkalo, zatím ve zkušebním provozu. Asi jedna třetina byla přepracována a velká část zbytku je v dočasných skladech. V Evropě se skladuje přes 60.000 tun vyhořených palivových článků, z toho 81 % v mokrých skladech. Obrovské kolaterální škody při těžbě, hlubinné i povrchové, a zvláště při metodě ISL (in situ leaching). Tímto způsobem se těží ve druhé uranem nejbohatší zemi, v Kazachstánu, kde se politické špičky holedbají tím, jak je loužení čistý proces. Zapomněli na drobnost – obrovskou kontaminaci stále vzácnější pitné vody.