Zdá se, že se ČEZ spolu s vládou chystají notně zadlužit Česko a budoucím spotřebitelům zdražit elektřinu.  Ministerstva průmyslu a financí chystají podklady pro vládu, které mají běžící tendr na jeden reaktor v Dukovanech překlopit na čtyřnásobek. Tedy v každé z našich jaderných elektráren by měly být postaveny reaktory rovnou dva.

Ruská agrese na Ukrajinu velmi ostře připomněla dříve opomíjený i bagatelizovaný problém – rizika, která uprostřed válečného dění přináší jaderná energetika. Na území denně ostřelované Ukrajiny jsou v provozu čtyři jaderné elektrárny s celkem patnácti reaktory.  Aktuálně sledujeme snahu zajistit chlazení největší evropské jaderné elektrárny v Záporoží na Ukrajině po zničení přehradní hráze Kachovka na Dněpru. 

Proč je využití rychlých reaktorů pro zvládnutí klimatické katastrofy cenovým, bezpečnostním a ekologickým fiaskem? Článek o jaderné renesanci doporučuje masové využívání jaderné energie, především ve formě rychlých množivých reaktorů, které by byly schopné přeměnit neštěpitelný izotop uranu 238 na plutonium. Nabádá nás, že bychom se měli přestat bát jádra.

Veganstvím klima nezachráníte, odpovědnost musí nést fosilní znečišťovatelé. Pod tímto názvem zveřejnil před pár lety v USA Today americký klimatolog Michael Mann spolu s Jonathanem Brockoppem článek. 

V sobotu 15. dubna se na čtyřech lokalitách, na kterých státní Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) hodlá provádět geologické práce s cílem najít místo pro definitivní uložení vysoceradioaktivních zbytků z provozu jaderné energetiky, odehrál již sedmý ročník Dne proti úložišti. Od Pošumaví (lokalita Březový potok) přes Českobudějovicko (lokalita Janoch), Jihlavsko (lokalita Hrádek) až po Třebíčsko (lokalita Horka).

Oblíbenou říkankou, která předesílala většinu energetických debat v České republice bylo „u nás nemáme pro obnovitelné zdroje podmínky“. A to bez jakýchkoliv důkazů, vědeckých studií, či odpovídajících příkladů. Tedy dogma. Na zemi dopadá ze Slunce asi 8000krát více energie, než ji spotřebujeme z našich energetických zdrojů. Na zem tedy dopadne za jednu hodinu tolik, kolik na planetě spotřebujeme za jeden rok. Tento potenciál nelze využít celý, protože se z větší části jedná o nízko potenciální teplo okolí. Přesto zůstává dostatek přírodní energie, který může uspokojit veškeré energetické potřeby.