Budoucnost české jaderné energetiky má být po dlouhé desítky let spjata s Jižní Koreou. Vláda potvrdila doporučení firmy ČEZ, že ze dvou zbývajících uchazečů o stavbu nových reaktorů v Česku to bude jihokorejská státní KHNP (Korea Hydro & Nuclear Power, dceřiná firma elektrárenského koncernu KEPCO), která by měla postavit dva nové reaktory v Dukovanech. I když je Francie nejbližším českým spojencem, se kterým se v Evropě snaží přesměrovat veřejnou podporu do financování atomové energetiky, francouzská EDF výběrovým sítem neprošla. Příští vlády by pak měly mít možnost na základě opce (a tedy bez nového tendru) objednávku rozšířit i na dva nové reaktory v Temelíně, podmínky ale ještě vůbec nebyly dojednány a kdo ví, zda někdy budou.  

Česká republika se stále více shlíží v jaderné výrobě elektřiny, a opakuje, že je to pro nás jediná možnost. O cenových rizicích, stále rostoucí době výstavby, jak ukazují nedávné stavby v Evropě, i o tom, že jaderná energie nám s klimatickou nouzí nepomůže, již bylo napsáno mnohé (zde, zde, zde, zde, zde, zde).  Většinou se ale  v  diskusích neobjevuje, jakým konkrétním způsobem bychom měli zajistit dostatek energie pro Českou republiku. Je příznačné, že se hovoří o výkonu elektráren, o terawatthodinách a o cenách, které budeme muset nakonec zaplatit. Je ale důležitější připomenout, že energetický koncept by měl být založen především na uspokojení energetických požadavků, a nikoliv jen na výrobě elektrické energie. A energetické požadavky a lze uspokojit sofistikovanějším způsobem než jenom spotřebou centrálně vyrobené drahé energie.

Když vláda na nedávné tiskové konferenci oznámila, že prodlouží rozhodování o tendru na pátý dukovanský reaktor a zároveň požádá uchazeče o stavbu o závaznou nabídku celkem až čtyř reaktorů, bylo to pro mnohé redaktory a komentátory překvapení. Pro pozorné čtenáře Deníku referendum jistě ne, o chystaných záměrech české vlády se mohli dočíst například v komentáři „Nové reaktory v Dukovanech. Předražená a riskantní energie z daleké budoucnosti“.  

Odhodlání vystavět v České republice 4 nové reaktory navýšené nespecifikovaným počtem malých modulárních reaktorů je politickým rozhodnutím. Protože je-li obhajitelné, tak jen jako takové. Jinak ne.

Calla v rámci dokončeného zjišťovacího řízení v procesu EIA (posouzení vlivů na životní prostředí) požádala české Ministerstvo životního prostředí, abychom se připojili k mezistátnímu posouzení dopadů polského záměru „Výstavba a provoz malé modulární jaderné elektrárny s celkovou kapacitou až 1 300 MWe v technologii BWRX-300“. Společnost Orlen Synthos Green Energy (OSGE) by ráda vedle svého chemického provozu Synthos u Osvětimi, asi padesát kilometrů od našich hranic, postavila jeden až čtyři reaktory od GE-Hitachi. 

Od klíčových představitelů států, kteří právě jednají na 28. konferencí OSN o změně klimatu v Dubaji se čekají řešení, jak udržet globální změny klimatu v mezích, které budou pro lidstvo zvládnutelné a zajistí budoucnost dalším generacím.  Premiér Petr Fiala však namísto jednání v rámci hlavního programu World Leader´s Summit, kde vystupovali hlavy států a předsedové vlád a řešili energetickou transformaci, financování klimatických opatření i zachování biodiverzity, věnoval svoji pozornost zejména vedlejšímu jednání s podpisem „Deklarace ke ztrojnásobení jaderné energie“, kterou připravila administrativa USA.